Světla na obloze tak Chrudimákům připomněla, že i v jejich středu žije stále početnější vietnamská komunita, která slaví vstup do nového roku jindy, než většina populace. Salvy rachejtlí však nebyly osamoceným činem nějakého nezodpovědného vietnamského obchodníka se zábavní pyrotechnikou. Šlo o plánované završení programu Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, jehož pracovníci připravili do muzejních prostor výstavu věnovanou právě začínajícímu vietnamskému novému roku i jedné ze součástí jeho tamějších oslav vietnamskému vodnímu loutkovému divadlu.

Nový rok začíná v životech Vietnamců ve stejný den, jako je tomu u Číňanů. Podle lunárního kalendáře připadlo letos toto datum na 19. února a Vietnamci oslavili příchod nového roku tradičně už v jeho předvečer, tedy ve středu 18. února. Chrudimské muzeum však zvolilo k připomínce tohoto svátku pro Čechy vhodnější víkendový termín.

Už během odpoledne mohli návštěvníci procházet jednotlivými stanovišti, na nichž se seznamovali se zvyky a tradicemi, jež se ve Vietnamu vážou k novoročním oslavám. Každý si tak mohl prohlédnout třeba tradiční domácí oltáře či obětiny a při ochutnávce rýžového dortu plněného vepřovým masem a přelitého rybí omáčkou nepřišly zkrátka ani mlsné jazýčky.

A jaký že rok Dřevěné Kozy vlastně bude? „Vietnamci o něm hovoří jako o spíše mírném, rodinném a přátelském období, vhodném například i ke zplození potomka," vysvětlila pracovnice muzea Olga Havlíková.

Vietnamský Nový rok zahajuje dobré jídlo i vodní divadlo

Divadlo zrozené z vody. To je název výstavy instalované v prostorách Muzea loutkářských kultur v Chrudimi.

V návaznosti na aktuální příchod vietnamského nového roku ochutnali zájemci v Chrudimi několik tradičních vietnamských dobrot a hlavně se seznámili s fenoménem vodního loutkového divadla, jež v části Vietnamu neodmyslitelně patří právě i k oslavám nového roku. O tom pohovořila kurátorka muzea Jana Tomášová, která Vietnam i některá jeho vodní divadla nedávno navštívila.

Kurátorka úvodem připomněla, že vodní loutkové divadlo mnohdy neznají ani samotní Vietnamci, neboť jeho tradice se ujala především v Hanoji a v okruhu několika desítek kilometrů od hlavního města.

Při vodním divadle sledují diváci výjevy z mytologie i ze života prostřednictvím loutek, jež spolu dovádějí, tančí, vynořují se a zanořují na vodní hladině nejrůznějších zkalených venkovských jezírek a rybníčků, ale také například na scéně hanojského Národního loutkového vodního divadla. Loutky jsou přitom upevněny na plovácích a během představení jsou ovládány dlouhými tyčemi a táhly umístěnými těsně pod hladinou. Samotní loutkoherci stojí během představení ponořeni po pás ve vodě a jsou ukryti za tenkou zástěnou.