Ani po dalším únorovém týdnu kampaň Děkujeme, odcházíme nekončí. Události i emoce gradují, ale smířlivá dohoda stále není podepsána.

Vláda prakticky celý týden odmítala konstruktivní jednání s lékaři a místo toho svolala Bezpečnostní radu státu. Výsledkem této porady byl velmi rizikový výstup - snaha ministerstva zdravotnictví a dalších členů vlády vytvořit krizový plán, který by se měl realizovat od 1. března. Cílem by mělo být zajištění akutní péče o pacienty a do tohoto procesu by se měly zapojit i další záchranné složky, zejména armáda. Tento plán lze vidět z určitého úhlu pohledu jako směšný a z jiného úhlu jako žalostný. Jinak však ne.

Armáda například nabídla k transportu pacientů šest vrtulníků, zapomnělo se však dodat, že posádka je k dispozici pouze do jednoho z nich. Zapomnělo se dodat, že hodina provozu vrtulníku stojí řádově deseti tisíce korun. Zapomnělo se dodat, jak dlouho bude tento paskvil životaschopný. Zapomnělo se dodat mnoho věcí… A zapomnělo se dodat, že tato velmi drahá a kostrbatá opatření nemohou mít pro pacienta pozitivní dopad, pokud na konci celého řetězce nebude stát erudovaný lékař. Naštěstí hejtmané jednotlivých krajů projevili vůli pochopit celou situaci lépe než ministerstvo zdravotnictví a vláda. Důrazně varovali před tímto krizovým scénářem a správně upozornili, že takto naše zdravotnictví fungovat nemůže, pokud nemá dojít k ohrožení pacientů. My lékaři v realizaci tohoto scénáře nevěříme už vůbec, neboť víme, jaké jsou (či spíše nejsou) v systému rezervy.

Hejtmané zcela správně vyzvali ministra i lékaře, aby se vrátili k jednacímu stolu. K jednání nás nabádali i ostatní odborové svazy a předseda ČMKOS. Tyto odbory také učinily velice vstřícný krok tím, že odmítly onu čtvrt miliardu, kterou tak nehorázně usurpovala exministryně Jurásková. Tato dáma k tomuto kroku neměla žádný mandát od sester, naopak to byla z její strany jen politická snaha o zmaření dohody.

Sestřičky navíc vcelku chápou, že jim tyto směšné peníze (zhruba 200 korun měsíčně navíc) nestojí za to, aby nebyla uzavřena dohoda, která by vedla ke stabilizaci a zachování jejich pracovišť. Spíše potřebují vize do budoucna, že i jejich platy se časem vylepší. K tomu by námi požadované reformy měly přispět také a Lékařský odborový klub bude vždy požadavky sester na zvýšení platů podporovat. Zdá se, že po těchto náročných jednáních začíná vítězit zdravý rozum a obě strany se s mnohem chladnějšími hlavami než před týdnem vracejí k hledání kompromisní dohody.

Našim pacientům v nemocnici stále poskytujeme péči v plném rozsahu, zatím ještě nedocházelo na žádná omezení provozu. Naopak například v důsledku zvýšeného počtu chřipkových onemocnění jsou vytíženy všechny podpůrné dýchací přístroje, lékaři pracují s plným nasazením, na všech operačních sálech se denně svítí, miminka se rodí… Pacienti, kterým pomůžeme od bolesti jsou vděční, málokdy se setkáváme s negativními reakcemi. A pokud se mě moje pacientky ptaly na naši kampaň, vždy to bylo s upřímným zájmem naši situaci pochopit, což hluboce oceňuji.

Pevně doufám, že zde budu moci do konce února napsat, že rozum zvítězil, válečné scénáře o chodu zdravotnictví míří do odpadkových košů, kroky k reformě našeho zdravotnictví jsou odstartovány a jičínská nemocnice je dále připravena se v plném rozsahu starat o své pacienty. Neboť jsem jednoznačně přesvědčena, že nejbezpečnějším a nejlevnějším řešením současné krize ve zdravotnictví je dohoda!