„Komunikace ze strany pana ministra a vlády je v tomto směru tragická. Tak to nevidím jenom já, hodnotí to tak i ostatní kolegové z řad starostů," reagoval na dotaz na zrušení Finančního úřadu v Hlinsku starosta města Miroslav Krčil. „Informace mi jako zástupci města nepřišla žádnou oficiální komunikační cestou, například datovou schránkou, ale pouhým e-mailem od ministra financí Zbyňka Stanjury, který se snažil o jakési vysvětlení. Za mě ale bylo nedostatečné," pokračoval starosta Krčil.

Po zrušení finančních úřadů ve vybraných městech budou pracovníci v době podávání daňových přiznání, tedy od ledna do března, dojíždět za klienty. „Jako první vás samozřejmě napadne, kde budou úřadovat. Na chodníku nebo někde na autobusové zastávce? Pokud tady nechtějí tedy držet žádnou nemovitost. No, dopadlo podle očekávání a obdrželi jsme dotaz, zda město prostory poskytne. Opravdu teď nevím, kde chtějí v Hlinsku působit," zdůraznil Krčil s tím, že dané kroky jsou podle jeho názoru naprosto nesystémové.

Už před třemi lety se z hlineckého finančáku stala pouhá podatelna s omezenou provozní dobou. Teď budou muset lidé dojíždět do Chrudimě anebo zvolit s úřadem elektronickou komunikaci.

Starosta města Holice nevidí ve zrušení tamní pobočky finančního úřadu až tak velký problém. "Dokážu pochopit, co k tomuto kroku ministerstvo financí vedlo, ostatně statistika hovoří za vše. Je zřejmé, že úředníci byli na pracovišti často zbyteční. Oceňuji přístup ředitele krajského finančního úřadu, kdy jsme se domluvili na dojíždění za klienty v lednu, únoru a březnu, kdy lidé podávají daňová přiznání. Z mého pohledu je na celé věci nejhorší, že jsme se zprávu o zrušení pobočky dozvěděli jako jedni z posledních. Komunikace s ministerstvem dobrá není," řekl starosta Výborný.

Také Moravskou Třebovou navštívil ředitel krajského úřadu a hovořil se starostou města Pavlem Charvátem. "V lednu až v březnu k nám úředníci přijedou kvůli daňovým přiznáním, my jim poskytneme zázemí. Pokud budu mluvit za sebe, já jako dlouholetý podnikatel nemám problém s online komunikací s finančním úřadem, jeho pobočky už v této době ztratily význam. Důležité je, aby úředníci něco řešili a nečekali, až k nim někdo přijde s formulářem," uvedl starosta Charvát.

Tento krok k zeštíhlení státu lidé vnímají lépe, než zrušení poštovních poboček. "Mně osobně zrušení finančního úřadu nevadí. Přes bankovní identitu jsem si zrovna nedávno zaplatila daň z nemovitostí a daně mi dělá účetní v práci. Nic víc nepotřebuji a když, do Chrudimě zajedu," řekla osmatřicetiletá Lucie z Hlinska.

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického je problémem především pomalá digitalizace a zastaralé systémy, se kterými finanční úřady pracují.

„Vedle plánovaného rušení poboček České pošty je zrušení celkem 77 územích pracovišť finančního úřadu dalším vzdálením státní správy od občanů. V našem kraji se jedná o pět pracovišť. Osobně se nedomnívám, že tímto krokem dochází k zefektivnění státní správy tak, jak vláda prezentuje, protože digitalizace není v tuto chvíli ještě na takové úrovni, aby bylo možné se na ni spolehnout. Ostatně samotní zaměstnanci finančních úřadů by mohli vyprávět o tom, s jakou technikou a systémy musí pracovat. Nejsem proto přesvědčený o tom, že si bez zrychlení digitalizace můžeme dovolit tyto služby omezovat,“ uvedl hejtman Netolický, podle kterého by však v rámci rušení pracovišť nemělo dojít k propouštění zaměstnanců.

Zrušeno má být 77 poboček v celém Česku.

"Zrušena budou zejména pracoviště, jejichž služby jsou ze strany veřejnosti nejméně využívány nebo v praxi zajišťují především služby podatelny. V současné době již 56 těchto pracovišť funguje v omezeném režimu dva dny v týdnu se dvěma zaměstnanci, kteří na dané místo dojíždějí ze svých stálých pracovišť (tzv. „2+2“). Analýza ukázala, že daňoví poplatníci už nyní služby těchto pracovišť příliš nevyužívají a prakticky je nenavštěvují," uvedlo ministerstvo financí. 

Finanční správa ale slíbila, že například v době podání daňových přiznání zajistí rozšířený rozsah výjezdů do příslušných obcí.