Jen v samotné Chrudimi město vynaložilo v několika etapách kolem čtyřiceti milionů korun na opravy střechy a fasády reprezentativní budovy Muzea.

Obnoveny zde dále byly v celkovém součtu až kilometry vozovek a chodníků.

Do oprav a rekonstrukcí se pustili také v dalších sídlech okresu. Už méně se stavěly nové objekty.

Připomeňme, že první místa na žebříčku největších a nejnákladnějších investic patřila na Chrudimsku státu. Ten vynaložil v režii ŘSD stovky milionů korun na zbudování první části chrudimského silničního obchvatu a prostřednictvím Národního památkového ústavu zase nyní financuje rozsáhlou rekonstrukci slatiňanského zámku a přilehlého parku za více než sto milionů korun.

Možnosti měst a vesnic jsou na první pohled skromnější. Například rozpočtem města Chrudim proteče ročně přes půl miliardy korun, avšak největší díl z této sumy spolkne běžný provoz. V první řadě je nutné zajistit osvětlení ulic, postarat se o provoz škol, školek a veřejných budov, pokrýt provoz sportovišť, činnost městské policie, zaplatit úředníky města a postarat se třeba o peníze pro sociální oblast. I tak se ale Chrudimským podařilo realizovat zmíněnou rekonstrukci historické budovy Muzea. Po předloňských opravách střechy a loňské revitalizaci první části fasády bylo na letošek naplánováno pokračování prací na fasádě směrem od Chrudimky a letního kina.

Značné čásky investovala i některá menší města. Pomyslným rekordmanem se pravděpodobně ve vztahu k výši svého rozpočtu stalo město Nasavrky, jež v posledních letech vynaložilo až celkových 75 milionů korun na zásadní rekonstrukci svého náměstí. Dalších 70 milionů korun pak Nasavrčtí vložili do posledních etap budování vodovodní a kanalizační sítě.

Celkové rekonstrukce se dočkalo také náměstí v Chrasti. Tady zhotovitelská firma původně vysoutěžila zakázku za 18 700 tisíc korun, ale cena se ve výsledku vyšplhala na 19 milionů a 883 tisíc korun. Chrastečtí totiž v průběhu díla požádali o provedení některých dodatečných prací a do ceny se promítla rovněž opatření spojená s průzkumem a konzervací náhodně objevené historické studny.

Do revitalizace centra města se podobně pustili také v Ronově nad Doubravou, kde si práce na rekonstrukci Chittussiho náměstí vyžádaly přibližně 10 milionů korun. Na více než osm milionů pak přišlo zateplení budovy ronovské základní školy a dalších bezmála 16 milionů spolkla původně nezamýšlená rekonstrukce tamější školní tělocvičny. Město k ní muselo přistoupit poté, kdy zjistilo její havarijní stav.

Stavební ruch zaznamenali též obyvatelé Proseče. Město zde nákladem 12 milionů korun přestavělo sokolovnu na kulturní a společenské centrum a dalších 15 milionů korun zaplatila prosečská radnice za provedení páté etapy místní kanalizace.