Strávil rok za mřížemi a osmnáct let musel žít s cejchem sexuálního delikventa. V úterý soud uznal, že si neprávem odsouzený Jan Šafránek k již dříve přiznaným 409 tisícům odškodného zaslouží ještě dalších 366 tisíc korun.
V čem snad největší justiční omyl v dějinách Česka spočíval? Jan Šafránek měl v roce 1992 na Chrudimsku znásilnit ženu a následně jí vyhrožovat zastřelením nebo nákazou HIV, pokud by o incidentu promluvila. V roce 2006 ovšem policie našla pravého pachatele. Další čtyři roky trvalo obnovení procesu a zproštění obžaloby.
Paradoxně byl ale důkaz o nevině Jana Šafránka znám již na začátku vyšetřování. „Vinu vylučoval krevní rozbor, který byl celou dobu založen ve spisu. Všichni ho ale přehlédli obhájce, policie, státní zástupce i soud. Poškozená navíc nejdřív pachatele popsala jako černovlasého čtyřicetiletého muže, zatímco Janu Šafránkovi bylo sedmnáct a vlasy měl zrzavé,“ říká obhájce Petr Kočí.
Při takzvaném znovupoznání však podle Petra Kočího policie ženě ukázala Jana Šafránka a ona ho následně rozeznala mezi dalšími osobami. To se stalo hlavním důkazem.
Za zkaženou pověst chce miliony
„Na začátku jsme žádali jako celkovou náhradu 35 milionů korun, ale nakonec jsme částku rozdělili. Nyní tedy bude ještě probíhat soud o 32 milionů korun za zásah do pověsti. Co se týče náhrady za pobyt za mřížemi, jsme rádi, že soud částku navrženou ministerstvem spravedlnosti zvýšil, a nyní uvidíme, zda se ještě odvoláme,“ dodává Petr Kočí.
„Soud přiznal žalobci za vazbu 1500 korun denně, tedy částku na samé horní hranici dané Nejvyšším soudem,“ podotýká soudkyně Markéta Jirásková. Soud zároveň neuznal další nároky ve výši zhruba 2,5 milionu.
Požadavek 32 milionů korun za poškození pověsti zaslala soudkyně Markéta Jirásková pražskému vrchnímu soudu, aby rozhodl, kdo se jí bude zabývat.
Yekta Uzunoglu, kurdský lékař a obchodník, se v roce 1994 dostal do střetu zájmů s posledním komunistickým ministrem zahraničí Jaromírem Johanesem. Byl obviněn z vražd, vydírání a mučení a strávil 31 měsíců za mřížemi. V roce 2010 mu stát přiznal 900 tisíc korun za ušlý zisk.
Bývalý ruský bankéř Ilja Staševskij, který byl ve své vlasti obviněn ze zpronevěry 230 milionů dolarů (téměř pět miliard korun), byl u nás v roce 2007 nezákonně 40 dní vězněn. Následně byl očištěn a jako náhradu požadoval po státu 200 tisíc korun.
Za loupežná přepadení dvou znojemských listonošek z let 2003 a 2004 byli odsouzeni dva mladíci Tomáš Čepura na šest let a Jaroslav Schindler na půl roku ve vazbě. V roce 2010 se však ke zločinu přiznal policii zcela jiný člověk, který přepadení detailně popsal. Jaroslav Schindler nyní žádá o obnovu soudního řízení, aby se očistil od nálepky lupič.
MICHAELA KOUBOVÁ A ČTK
