“Přijde mi absurdní, že se mezi sporné úseky dostaly cesty, které jsou v dezolátním stavu, ale vlivem vodní eroze. Sdružené obce nemají prostředky na rekonstrukci místních komunikací v obci, natož v lese. A místo toho, aby nám úřady pomohly s opravou, zakážou na cestách jezdit na kolech,“ uvádí předseda sdružení Martin Novák. Rezervaci podle něj ohrožují právě úředníci neznalostí poměrů.

Prohlášení starosty Proseče Martina Nováka

Pardubický kraj se snaží rozvíjet své venkovské oblasti a jednou z možností je i rozvoj cestovního ruchu. Bohužel jinak se k rozvoji stavějí někteří úředníci MěÚ Chrudim a Pardubického Kraje. Jsem ve věku, kdy už si nemusím nechat všechno líbit a právě teď mě došla trpělivost. Poslední kapkou pro mě bylo doručení „Seznámení s podklady …“ - příloha č.1 a rozhodl jsem se informovat veřejnost o našich zkušenostech s OOP (neplést s organizací Jasira Arafata, i když :-).., správně je to orgán ochrany přírody). Již několik let apeluji na představitele kraje a města Chrudim, že ekologickým terorismem se regionální rozvoj dělat nedá a jestli nechtějí, abychom se tady na venkově na všechno nevykašlali a nebrali jenom sociální dávky, musí se jejich úředníci chovat jinak. Bohužel jsme stále tlačeni do kouta a už nemáme kam ustupovat.

Takže nyní k vlastním závodům:

Příští rok by měl proběhnou již 8. ročník. Každoročně bojujeme s OOP o povolení či zakázání závodů. Proto jsme letošní žádost podali s předstihem (odeslána 27.7.2007) a doposud nebylo rozhodnuto. Ačkoliv nejsem žádný spisovatel, musím se nejprve zmínit o našem sdružení a o přírodní reservaci. Takže nejprve ke sdružení. Protože toto je zpráva na netu, mám to jednoduší, protože naše aktivity můžete posoudit prolistováním těchto stránek. Rozvíjet v našem regionu cestovní ruch se nám myslím daří, na to navazují i soukromé iniciativy, zmíním se jenom o dvou – zámek Nové Hrady a Chata Polanka. Cestovní ruch sám o sobě region neuživí, ale umožní alespoň zachování některých služeb nebo rozvoj nových.

Přírodní reservace Maštale má rozlohu 1088 ha. území je to rozsáhlé, myslím si dokonce, že zde mělo být vyhlášeno něco jiného, protože zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb. v platném znění) hovoří o menším území – pro statistické srovnání - průměrná plocha všech reservací v PK bez Maštalí a Kralického Sněžníku je 30,5 ha. Rezervace je rozdělena několika státními silnicemi. Ochrana byla zřízena z důvodu „ochrany charakteristických skalních útvarů s převahou cenomanských pískovců a na nich zastoupených kulturních a reliktních borů“. Jinak je zde v podstatě normální hospodářský les, s běžným režimem, bez jakéhokoliv zvláštního režimu ochrany ptáků, obratlovců, rostlin. Přesto si jako SOTM uvědomujeme důležitost ochrany tohoto území, proto jsme v roce 2003 iniciovali schůzku, za účelem vytvoření podkladu pro vypracování doplňku Plánu péče, který je důležitý dokument pro ochranu PR. Schůzky se tenkrát zúčastnili lesáci, myslivci, majitelé pozemků, starostové, ČSOP. Z protichůdných zájmů vznikl kompromisní dokument, který již 4. rok leží na KÚ. Hlavním důvodem proč tento dokument potřebujeme, je skutečnost, že na základě tohoto dokumentu lze získat dotace na opatření v PR (viz Návrh doplňku plánu péče), možná i na výkup pozemků v nejcennějších partiích PR. Dále jsme také apelovali na to, aby OOP umístili na své weby pravidla pro chování v PR (nařízení, vyhlášky, provozní řády), toto se také doposud nestalo. V současnosti také nikdo neprovádí kontrolu v PR, mimochodem některé ustanovení jsou přinejmenším problematické – na SY je zakázáno chodit mimo cesty a turistické trasy, tj. zákaz sběru borůvek a hub – toto nikdo nekontroluje, nedodržuje a ani o tom nikdo neví. Dalším problémem jsou podmáčené louky s rosnatkou, které nikdo neseká a vše zarůstá olšovým náletem (v této souvislosti musím uvést, že toto považuji za trvalou změnu dochovalého prostředí a jsou za to odpovědni pracovníci OOP!!! a protože to došlo až sem, budu zvažovat podání trestního oznámení na neznámého pachatele). Trošku stranou nechávám skutečnost, jak vypadá les a cesty po těžbě, ale chápu, že vytěžit dřevo nejde s pomocí vzduchových polštářů nebo helikoptéry. Musím se ještě zmínit, že na některých lokalitách je prováděna probírka stromů tak, že borovice se vykácí a nechají se smrky. (např. lokalita u Hradu v Městských Maštalích). Předpokládám, že důvodem je jiná výkupní cena kulatiny smrku a borovice. Ptám se, není náhodou PR Maštale zřízena právě z důvodu ochrany a zachování kulturních a reliktních borů? Dalším problémem je přístupová cesta z Vranic kolem Novohradky. Cesta je tak zarostlá, že by se v případě požáru, hasiči s technikou do centrální části Maštalí vůbec nedostali.

V současnosti k největšímu ohrožení PR patří skládka pneumatik v Boru (několik tisíc tun), v samém centru PR. V případě požáru, a zapálit gumu není vůbec žádný problém, by nastala pro toto území ekologická katastrofa. Dále dle svědectví místních občanů jsou na pozemcích bývalého EKUSu zakopány střepy od obrazovek. Těžké kovy již několik let unikají do podloží.

Asi se mi nemůžete divit, že mě může trefit šlak, když OOP hledá způsob, jak chránit PR zákazem závodů na kolech. Takže k vlastnímu řízení:

̵ Především OOP PK porušuje zákon (správní řád). V seznámení ze dne 18. 9. 2007 bylo uvedeno, že „v dané věci shromáždil dostatečné podklady“ a „přistoupí k vydání rozhodnutí nejpozději dne 5. 10. 2007“ - příloha č. 4, následně počkal na vyjádření AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny) a opět se účastníci mohou seznamovat s podklady.

̵ vyjádření AOPK (příloha č. 2) došlo na PK 17. 10. 2007, kdy již mělo být vydáno rozhodnutí, dále musím svoji reakci rozdělit na dvě části: Požadavek změny termínu závodu z důvodů hnízdění ptáků a rozmnožování obratlovců vznikl teprve pro ročník 2006. Podle našeho názoru je to i částečně účelové, protože jednak nebylo prokázáno a ani se o to OOP nesnažilo, že by závody způsobili nějaké úhyny obratlovců, nejsou činěna opatření v tomto období vůči jiným aktivitám (např. borůvkáři těžba dřeva apod.), PR byla zřízena na ochranu skalních útvarů a tím pádem by mělo OOP vadit i vedení tras po lesních i po polních cestách, které nejsou v PR. Druhým argumentem je stav cyklostezek, po kterých jsou závody vedeny. Vyjádření vychází z posudku z roku 2005 opět od AOPK. Byly to vyhozené peníze, protože podkladem pro posudek, který poskytl OOP, vycházel z našeho schématického letáku. Posudek z tohoto důvodu posuzoval místa, kudy trasa vůbec nevedla, bohužel úředníci, kteří o tomto nevědí, se na tento posudek stále odkazují. Myslím si dále, že pracovník AOPK, který posudek zpracovával, na místě nikdy nebyl. Vede mě k tomu stav cesty v rokli nad Roudnou, kde minulý rok a letos probíhala těžba a tím pádem by nemohl mít strach, že cyklisté poškodí kořenové náběhy dřevin (stojí to za prohlídku). Dále nechápu požadavek dalšího místního šetření, protože sporná místa všichni zúčastnění prošli již v roce 2006, ale nebráním se tomu

̵ přijde mi dále absurdní, že se mezi sporné úseky dostaly katastrované cesty, které ovšem jsou v dezolátním stavu vlivem vodní eroze. Obce SOTM nemají prostředky na opravu místních komunikací v obci, natož v lese. A místo toho, aby OOP pomohlo s opravou (stačilo by nám např. schválit Plán péče), zakážou na ni jezdit na kole. Pro znalce Maštalí uvádím, že do sporných úseků je zařazena cesta z Vranic (od Hospody u Toulovce) do Boru. Mimochodem je to důležitá cesta pro přístup hasičů.

̵ dalším požadavkem OOP je kontrola poškození těsně po každém závodě. Protože se jedná již o 8. ročník, nemůžu pochopit, proč OOP toto šetření ještě nikdy nesvolalo, ačkoliv se o tom pokaždé mluví

̵ to, že podáme žádost na 5 let, bylo dohodnuto při minulých jednáních, ale opět v tomto bodu mohu ustoupit

Protože po dobrém to nepůjde (a měl jsem trpělivost několik let), budu podávat i stížnost na postup úředníků OOP.

Závody jsou pro nás výbornou příležitostí propagace regionu. Je pravdou, že pokud závody nebudou, ubude nám značné množství práce a budeme se moci věnovat svým rodinám (manželka bude mít radost).

Druhým nechtěným projektem pro OOP je holandská investice ve výši 70 mil. Kč do vybudování ubytovací kapacity (26 chalup, asi 130 lůžek). Investor má zatím svatou trpělivost a zkouší prorazit.

Martin Novák, starosta Proseče