Kdo na ně má nárok? Nový bonus může svým zaměstnancům poskytnout jakákoliv firma, která to uzná za vhodné. Neexistuje přitom žádný finanční limit. Na brýle či obuv může firma přispět celou částkou. 

Musí však být splněny dvě základní podmínky: Aby z takového „dárku“ zaměstnanec nemusel platit daň, je nutné, aby šlo o takzvané nepeněžní plnění. „Tedy že příslušný doklad ve výši příspěvku bude vystaven na zaměstnavatele (firmu) a ta uhradí částku za zdravotnický prostředek přímo dodavateli. Nelze poskytnout peníze zaměstnanci, aby si například dioptrické brýle sám zakoupil v optice,“ říká Jana Melicharová, daňová poradkyně společnosti KODAP.

Pro samotnou firmu (zaměstnavatele) pak musí jít o nedaňový náklad nebo náklad poskytovaný z FKSP, ze zisku po zdanění či z jiného fondu. Výhodou je, že příspěvek na brýle či obuv lze poskytnout bez ohledu na to, zda se nakoupí ve zdravotnickém zařízení (lékárně) či mimo takové zařízení (např. v optice nebo prodejně zdravotnických potřeb). Pro nezdravotnické zařízení to ale platí jen tehdy, nakoupí-li se brýle či obuv na předpis.

ČEŠI NEVIDÍ

Minimálně v případě brýlí by nový benefit mohl u firem i jejich zaměstnanců zabodovat. Češi totiž vidí čím dál hůře, odborníci někdy hovoří o „epidemii“ krátkozrakosti. Zatímco ještě před deseti lety odborníci napočítali „jen“ zhruba dvacet procent krátkozrakých, dnes už tzv. myopií trpí více než čtvrtina obyvatel. Do roku 2050 se navíc jejich počet zdvojnásobí – poruchu bude mít více než polovina lidí. Další desetina Čechů trpí opačným problémem – dalekozrakostí.

Za prudký nárůst stojí podle lékařů změna životního stylu – lidé namáhají oči hlavně při umělém osvětlení. Přirozený sluneční svit jim naopak chybí.

„Očím škodí každodenní používání moderní techniky – stále zíráme do počítače, tabletu nebo chytrého telefonu. To jsou ale činnosti, které vyžadují neustálé zaostřování zblízka,“ řekla docentka Šárka Skorkovská, primářka brněnské kliniky NeoVize. Jakmile se ale má oko přeorientovat a zaostřit jakýkoliv vzdálenější předmět, nezvládne to. Jen pro představu: cca 213 milionů u nás ročně zaplatí zdravotní pojišťovny za příspěvky na brýle a 97 milionů korun za ortopedickou obuv. Celkový byznys s brýlemi je samozřejmě daleko větší – ročně se u nás prodají skla a čočky skoro za čtyři miliardy korun.

KNIŽNÍ DÁREK

V neposlední řadě se od ledna začnou ve firmách „rozdávat“ i knihy. Zaměstnavatel může totiž nabídnout benefit také ve formě příspěvku na tištěné knihy, včetně příspěvku na obrázkové knihy pro děti. Podmínkou však je, že případná reklama v knize nepřesáhne 50 procent její plochy. I tady není stanoven žádný finanční strop. Naopak, na knižní benefity se těší čeští knihkupci. Těm roste každý rok obrat přibližně o čtyři procenta. Loni se tu prodaly knihy za 7,8 miliardy korun.

(jak, ver)