Silnice má ale také svoje strastiplné osudy, které se velmi zásadně dotýkají kvality života lidí z řady velkých měst ležících na její trase. Někdy na ní přicházejí o život i jako chodci, bohužel.

Je pravda, že hlemýždím tempem se silnice mění. Přibyl čtyřpruh mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, kde je pro dopravní policisty dobrá příležitost vyzkoušet řidiče ze znalostí dopravních předpisů. Ke zpomalení, mnohdy k zastavení dopravy, stačí úsek Pardubice Trojice. Pro Pardubice v této části I/37 však svítá naděje na brzké řešení problému. Soutěž na dodavatele stavby byla již vypsána a ve výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury je zavedená.

Řeč termínů

To Chrudim obchvat, úsek Medlešice silnice I/17, je na tom jinak. V březnu 2002 Optima Vysoké Mýto zpracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí. V listopadu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, které bylo prodlouženo v roce 2008. V srpnu 2005 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení.

Dne 26. května 2009 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele. Stavbu má realizovat Eurovia CS s vysoutěženou cenou 1,512 miliardy korun.

Řeč termínů a čísel by mohla být pro chrudimské občany uspokojivá, ale není tomu tak. Chybí v ní totiž to podstatné: kdy se reálně začne stavět a kdy se druhé největší město v kraji dočká úlevy od projíždějící tranzitní dopravy?

Co je platné, že archeologové dokončují svůj průzkum v trase obchvatu a stavbaři stojí na startovní čáře. Celá stavba je jakoby zakletá. Před čtyřmi lety jsem v chrudimském divadle slyšel stejnou odpověď všech adeptů na post hejtmana, jak je obchvat Chrudimi jejich prioritou. Moc aktivity ze strany kraje jsem však za dobu čtyř let nezaznamenal.

Splavnění Labe

Pravda je, že tato stavba patří do investic České republiky, stejně jako tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty, nová přemostění nutná pro splavnění Labe z Přelouče do Pardubic a vybudování přístavu v Pardubicích se skladovacími prostory a překladištěm. Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo možné výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli.

„Když pro nic jiného, tak to bude sloužit pro rekreaci," řekl nedávno náměstek hejtmana Jan Tichý. Patrně správný odhad. Chápu snahu obou měst Přelouče a Pardubic.

Ale nechápu, proč nemají prioritu systémová řešení při rekonstrukcích či stavbách významných dopravních tepen. Proč kvůli absenci obchvatů na sinicích typu I/37 mají trpět, nezřídka i umírat lidé. Proč neumí naše země vyjednat pro čerpání financí z EU takové podmínky, abychom mohli řešit to, co nás nejvíce sužuje a trápí? Přál bych si, po řadě slibů od roku 2006, kdy se stavba na I/37 zastavila před Chrudimí, aby se stavbaři pustili do díla a došlo k opravdovému naplnění významu této silnice, důležité spojnice východních Čech s dálnicí D1 bez negativních vlivů na zdraví našich lidí.

Připomínám to v době, kdy se chystá státní rozpočet na rok 2013, kdy budou poslanci za Pardubický kraj bojovat za splnění svých předvolebních slibů občanům a kdy by v resortu ministerstva dopravy měla konečně dojít řada i na Chrudim.

Petr Řezníček, starosta města Chrudimi