Podle hlavní pořadatelky Magdy Plačkové totiž součástí Japan Campu je více než 24 soutěží v různých kategoriích. „Námi nejvíce a chataři naopak nejméně oblíbenou je zvuk motoru, kdy měříme decibely u výfuku. Existuje i pár aut, které se už změřit nedají. Hodnotit ale také budeme, jak je ten zvuk krásný," vysvětluje Magda Plačková. Poté přišlo na řadu hodnocení nejlepšího laku, největších kol nebo nejlépe upraveného interiéru či samotného motoru.

„Další Subaru, nebudeš tu sám," volá na svého kamaráda jeden z účastníku setkání. Letos se totiž hodnotí také nejpočetnější zastoupení jednotlivých značek. „To snad ale asi ani nebudeme počítat. Jasně vedou hondaři. Jako komunita se umí dobře domluvit," poznamenává pořadatelka.

Závodilo se také bez aut, a to například v plavání k ostrůvku uprostřed koupaliště. Nekorunovaným králem se stal závodník, který do cíle nedoplaval, ale došel. 

Japonský bourák se nezalekne ani výmolů na silnici
close Sraz příznivců japonských automobilů na Konopáči. zoom_in Před šesti lety si Pavel Beran z Lanškrounu koupil Mitsubishi. Leč vůz, který prezentoval na sobotním setkání milovníků japonských aut na Konopáči, vypadá úplně jinak. „Koupil jsem ho v základu a pak to začalo. Objevily se nárazníky, kola a další doplňky. Každý rok dělám něco. Třeba teď jsem si dal za cíl udělat interiér," říká hrdý majitel vozu. Většinu doplňků si namontoval sám. „Člověk k tomu jinak nemá vztah, ale jsou věci, které nezvládnu, třeba lak. S tím mi musel pomoc odborník," poznamenává šofér. Nablýskaný vůz se téměř dotýká země, ale Pavel Beran z výmolů na českých silnicích strach nemá. Vzduchový podvozek lze zvednou až o deset centimetrů. Upravený bourák připomíná umělecké dílo, proto v něm majitel jen tak do práce nejezdí. Strach o něj je příliš veliký.