„Pořádáme ji pro naše školáky již po šestnácté, jde o nápad někdejšího ředitele školy Jiřího Loukoty. Vyzkoušeli jsme za ta léta několik různých lokalit, ale tady je dostatek klidu, zeleně i prostoru, takže se nám tu určitě líbí nejvíc," pochvaluje si družinářka Libuše Prouzová a její slova potvrzovaly i rozradostnělé tváře školáků, jimž nevadilo ani to, že se vítr po většinu odpoledne kdesi schovával. O potřebný vztlak a průvan nad hlavami se tak musely starat především rychlé nohy.