Objevený neolitický dům plánovanou stavbu nijak neovlivnil, ovšem jeden z posledních nálezů se už na podobě garáží podepsat může.

Výkopové práce trvaly čtyři měsíce a jeden týden. Jeden z největších objevů však archeologové učinili až téměř nakonec.

„Objevili jsme lázeň, která se sestávala za dvou pískovcových bazénků ke kterým vedly schody. Koukal jsem na to dost vyjeveně, protože zatím jsem to nikde u nás neviděl. Po konzultacích se zdá, že by to mohla být židovská rituální lázeň, které se říká mikve. V případě, že se to potvrdí, tak je to zatím jediná dochovaná a nalezená lázeň tohoto typu v Pardubickém kraji," řekl archeolog Jan Frolík.

„Pokud to mikve skutečně je, budeme se snažit, aby zůstala. Rozhodnutí však bude na památkářích a stavebníkovi. My už můžeme pouze radit a doporučovat," doplňuje Jan Frolík.

Židovská rituální lázeň se nachází téměř v rohu plánované podzemní garáže a mohla by být zachovaná třemi způsoby. V garážích zůstane a bude ji možno spatřit. Druhá varianta počítá s tím, že se plánovaná stavba zmenší, aby lázeň nezasáhla. Mikve by se pak zasypala, aby jí bylo možné za pár let znovu odhalit. Pokud se nepřistoupí ani na jeden z těchto způsobů, existuje ještě varianta, že se památka rozebere a přemístí na jiné místo.

Po skončení vykopávek na archeology čeká nejenom evidence a konzervování nálezů, ale také veliký kus nefalšované detektivní práce. Musí totiž najít odpověď na spoustu otázek, které se pojí k mnoha nálezům.

Předně bude třeba potvrdit, že nalezená lázeň skutečně je židovská mikev. „Rituální lázeň byla oddělená pro muže a ženy a měla mít předepsané vybavení, rozměry i hloubku. Objevený bazének tyto atributy splňuje, takže se domníváme, že to skutečně mikev je. Budeme muset ještě zapátrat v písemných pramenech, zda na tomto místě Židé bydleli," řekl archeolog Jan Frolík.

Tři velké otazníky

Pod vrstvami zeminy archeologové nalezli také obytný dům z neolitu, který se nachází na velice netypickém místě. „Zatím nevíme, proč si předkové vybrali toto místo, které odporuje našim poznatkům. Zatím nemáme ani pracovní hypotézy. Toto období je však pro mě španělskou vesnicí, takže budeme spolupracovat s odborníky na toto období. Možná se na tomto místě nacházela nějaká klíčová surovina na výrobu nástrojů," míní Jan Frolík.

Kromě neolitického osídlení se v zemi nacházely i nevýrazné stopy přítomnosti slovanských předků z 10. století. Od 13. století až do zboření domů v 60. letech pak bylo místo před hotelem pravidelně obýváno. Souvislá kamenná zástavba se objevuje zhruba od 15. století. I zdejší nálezy archeologům přidávají vrásky z mnoha otazníků.

„Nalezli jsme typické předměty keramiku, kosti, kovové předměty a úlomky skla. Tento obraz se v ničem neliší od toho, co známe například z chrudimské Balustrády. To bylo překvapení, protože jsme si mysleli, že předměstí budou jednodušší a chudší a že ti lépe situovaní budou bydlet v centru," doplňuje Jan Frolík.

Osídlení na celkem čtyřech chrudimských předměstích se však zkoumá jen velice obtížně. V 60. a 70. letech došlo například v Husově ulici k bourání staré zástavby, aby se tak uvolnilo místo nově vznikajícím panelákům. Tehdejší archeologové však neměli příležitost místo stavby prozkoumat.

Konzerva pod zemí

„Před hotelem Bohemia zůstal zachovaný krásný vzorek, protože po zboření domů v 70. letech na tomto místě vznikl park, a tak se toto místo zakonzervovalo. Na druhou stranu, když si projdeme předměstí, tak žádné další vhodné místo pro archeology není a asi hodně dlouho ani nebude. Tyto vykopávky byly na první a na dlouhou dobu patrně poslední příležitostí se kouknout, jaký byl život na chrudimském předměstí ve středověku a novověku," dodává Jan Frolík.

Práce archeologů však po odchodu z vykopávek nekončí. Celkem nálezy naplnily 130 beden po banánech, které nyní bude třeba zaevidovat, roztřídit a v případě potřeby zakonzervovat.

LUKÁŠ VANÍČEK