Příchozí se mohli po celý večer bavit ve všech patrech a vnitřních prostorách divadla. Na své si přišli jak milovníci taneční a swingové muziky 30. a 40. let minulého století, tak příznivci rokenrolu, moravské cimbálovky či exotických latinskoameric­kých rytmů.

Hlavního překvapení se však měli návštěvníci plesu dočkat před půlnocí. Že se něco „peče“, to bylo jasné už kolem desáté večer, když pořadatelé uzamkli hlavní sál. Hosté plesu nad tím kroutili hlavami a tipovali, co že se to na ně vlastně chystá. Když se půl hodiny před půlnocí sál znovu otevírá, nikdo nemá v hlavě o moc jasněji, všechny mate složitá a trochu nesourodá aparatura na jevišti. Po chvíli se za zadní oponou ozve známý hlas. Vpřed se prosmýkne éterická bytost: rozesmátá „česká slavice“ Lucie Bílá. Svým neskutečně sytým hlasem baví hodinu posluchače a stává se zlatým hřebem Plesu v opeře.