Tento pátek uplynulo 80 let od chvíle, kdy gestapo vypálilo osadu, v níž členové odbojové organizace Čenda ukrývali vysílačku Libuši parašutistické skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Osadu tvořilo osm domů a Švandův mlýn. Ve středu 24. června kolem poledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa, na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků.

Osada Ležáky, jak vypadala před vypálením
Běsnění nacistů přežily jen dvě holčičky. Od vyhlazení Ležáků uplynulo 80 let

Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolních míst, kde se právě zdržovali, a odvezli je na pardubický Zámeček, kde policejní pluk sídlil a během heydrichiády i popravoval. Ležácké domy vyrabovali a kolem sedmnácté hodiny zapálili.

Celkem 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer na popravišti u Zámečku zastřeleno, následující den čekal stejný osud ještě jednoho ležáckého muže. Dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisti zastřelili 2. července. Těla obětí byla spálena v pardubickém krematoriu a popel vysypán do Labe.

Rodiče mlynářky Františky Švandové, rozené Šťulíkové, Růžena a Václav, a její švagrová Marie Šťulíková, rozená Pelikánová, s maminkou Františkou Pelikánovou zahynuli v koncentračním táboře Osvětim. Jedenáct ležáckých dětí bylo 25. července usmrceno v plynovém voze v polském Chełmnu. Nacistické běsnění přežily sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které byly vybrány na převýchovu do německých rodin.