Výraz „obžinky“ je synonymem dožínek, tedy ukončení sklizně. Tradice chrudimských zářijových folklorních slavností se začala psát v roce 1993, kdy se zařadily do akcí pořádaných městskou kulturní organizací Chrudimská beseda. „Proč obžinky? Nechtěla jsem, aby byla oslava žní, žatvy, úrody a vlastně všeho dobrého spojována s rudými komunistickými dožínkami, které jsme znali v minulosti,“ vysvětluje Kamila Skopová.

Podle vyjádření chrudimského starosty Františka Pilného vyšla letošní změna názvu slavností z návrhu současného ředitele Chrudimské besedy Martina Dytrta. „Já osobně jsem pro. dožínky, které značí konec žní. A obžínky charakterizují průběh žní. Slavnost obžinek potom nedává smysl uspořádat po ukončení žní – mohly být i v červenci,“ míní starosta.

Při zkoumání historických podkladů ale nakonec vychází najevo, že názvů pro svátek sklizně je hned několik. Jsou to například dožatá, dóženek, dožitá, žnivuvka, ožinek nebo znivý. Jak zmiňuje Kamila Skopová, slovo obžinky používali běžně autoři literárních děl, jmenujme například historika a etnografa Čeňka Zíbrta.

Obžinky se nelíbily, teď to budou dožínkyZdroj: Archiv

Šestasedmdesátiletá folkloristka a výtvarnice Kamila Skopová už do názvu chrudimských slavností nemůže mluvit. Přesto změnu vnímá jako nemorální zásah do autorských práv. „Myslím, že by si měli lidé od městské kultury vymyslet něco svého a neměnit dlouholeté tradice Zatím nic závratného nedokázali,“ míní .