Epidemioložka Jiřina Rybová nám poskytla rozhovor na aktuální téma, kterým je očkování proti chřipce.

Má smysl se v dnešní době očkovat proti chřipce?
Očkování proti chřipkové nákaze mělo, má a nejspíše bude mít smysl a bude velmi užitečné i v blízké, či vzdálenější budoucnosti a to zejména s ohledem na stárnutí naší populace. Konkrétně v měsících září až prosinec- tedy v období před sezónou chřipkových epidemií, které přicházejí obvykle začátkem ledna a končí zhruba někdy v březnu, je ideální čas na očkování s ohledem na dobu nástupu ochranného účinku očkování (cca 14 – 21 dní. Chřipkové vakcíny pro danou sezonu bývají k dispozici obvykle od září a účinná ochrana trvá přibližně jeden rok.

Proč se klade důraz na užitek očkování proti chřipce zejména u starších lidí?
Starší lidé mají svoji přirozenou imunitu postupem času různými způsoby oslabenou a je obvyklé, že chřipkové onemocnění u nich probíhá komplikovaněji, léčba trvá déle a i doba rekonvalescence se prodlužuje. Pokud navíc trpí některými onemocněními srdce, cév nebo metabolismu, je riziko vyplývající z onemocnění chřipkou výrazně vyšší. Proto se mezi tzv. rizikové pacienty řadí i lidé trpící hypertenzí, ischemickou chorobou, diabetem, poruchami imunity, onkologickým onemocněním, po transplantacích apod. Tito pacienti mají dokonce nárok na očkování proti chřipce zdarma!

Má očkování proti chřipce pro mladší lidi a nebo děti nějaký smysl?
Existují skupiny dětí – opět zejména s některými specifickými onemocněními, které by se očkovat proti chřipce mohly a zřejmě i měly, ale to je jako každé „mimořádné očkování“ potřeba konzultovat s dětským lékařem. U mladých lidí a lidí středního věku, ale samozřejmě nejen u nich, můžeme narazit na další, nazvěme ho „sociální“ aspekt očkování. Řada lidí má (často oprávněný) pocit, že si „prostě nemůže dovolit být nemocná“ – ať již pro svoje pracovní nebo mimopracovní vytížení nebo prostě proto, že se o ně v době nemoci nemá kdo postarat nebo naopak, že se sami o někoho postarat musí. V této souvislosti se hodí zmínit otázka tzv „kolektivní imunity“. Očkovaný člověk zkrátka nechrání jen sebe, ale zejména své blízké a samozřejmě nejen je.

Nemálo lidí si ale stěžuje, že se proti chřipce očkovat nechali a chřipkou stejně onemocněli nebo že chřipku dostali přímo z očkování…
V současnosti používané chřipkové vakcíny obsahují pouze určité části usmrcených chřipkových virů, které imunitnímu systému umožní identifikovat daný virus a vytvořit si proti němu protilátky a v případě, že se organismus s daným virem potká, dovede na něho správně zareagovat a nedovolí mu se pomnožit a způsobit onemocnění.
Je ale třeba podotknout, že viry chřipky se stále a poměrně rychle mění, takže antigeny obsažené v dostupných vakcínách nemusí dokonale odpovídat viru chřipky, která má na svědomí aktuální epidemii. Potom se může stát, že člověk ač očkovaný skutečně chřipkou onemocní. Zde ale dobře funguje tzv. zkřížená ochrana, kdy si imunitní systém zjednodušeně řečeno „pamatuje“ podobného původce onemocnění a přiměřeně zareaguje. Chřipka pak probíhá daleko mírněji, vyléčení trvá kratší čas a i nebezpečné následné komplikace chřipky jsou výrazně méně časté. V každém případě účinnost moderních chřipkových vakcín je poměrně vysoká a obvykle se udává i více než 80%.

Nejen v poslední době se šíří dojem, že se nebezpečí chřipky zveličuje a hlavní vina je na farmaceutických firmách, pro které je očkování proti chřipce velmi výnosné.
Je pochopitelné, že farmaceutické firmy na léčivech vydělávají, jinak by je zřejmě nevyráběly. Ale obvyklá cena vakcíny proti chřipce bývá méně než 150,-Kč –ale zdraví má svoji hodnotu a vyplatí se do něho investovat.
A k otázce zveličování nebezpečí chřipky – Státní zdravotní ústav prokázal, že v době epidemií chřipky se jednoznačně zvyšuje úmrtnost obyvatel v ČR. Ze statistik vyplývá, že prakticky na chřipku a následné komplikace (nejčastěji na zápal plic) umírá každý rok cca 2500 lidí.

Někteří lidé se bojí jehel – neexistují jiné formy očkování?
Injekční forma je běžně nejefektivnější způsob, jak do těla dostatečně rychle a účinně vpravit očkovací látku aniž by hrozilo omezení jejího účinku nebo jiné riziko.
Vývoj se ale ani zde nezastavil a letos má být poprvé v České republice k dispozici očkování proti chřipce do kůže, které využívá mikrojehličku dlouhou pouhých 1,5 mm a s tloušťkou cca čtyřnásobku tloušťky lidského vlasu – 0,3 mm. Cena této vakcíny na trhu by měla být přibližně 250,- Kč.

Jaká rizika s sebou očkování proti chřipce přináší?
Samotné očkování je rozhodně velmi bezpečné. Častější a očekávané nežádoucí účinky jako jsou otok, zarudnutí, mírná bolestivost v místě vpichu, nebo mírné celkové příznaky jako bolesti hlavy, kloubů, svalů, pocení, únava, zvýšená teplota až horečka obvykle vymizí bez léčby během jednoho až dvou dnů. Je třeba podotknout, že tyto reakce obvykle souvisí s aktivací vlastního imunitního systému a jsou tak de facto důkazem, že očkování funguje.
Samozřejmé, že existují jedinci, pro které je očkování proti konkrétní nemoci nebo konkrétní očkovací látkou nevhodné – kontraindikované. Proto takřka bezvýhradně platí - o každém očkování se poraďte se svým ošetřujícím lékařem.