„Nedostatek zásob vedl neustále k vyhledávání dalších různých náhražkových materiálů. Na jaře 1918 se také objevil návrh na pokusné pěstování tabáku, které město Chrudim chtělo uskutečnit ve spolupráci s hospodářskou školou," píše František Nesejt v Chrudimských vlastivědných listech.

Čím topit?

Nedostatek paliva byl tak zoufalý, že chrudimský poštovní a telegrafní úřad musel zastavit pro nedostatek paliva svou činnosti. Jako poslední list odeslal rakouským úřadům telegram, v němž podle Františka Nesejta upozorňuje: „Že v Chrudimi se již nedostává ani na nouzový příděl 15 kg hnědého uhlí na jednu hodinu po dobu tří týdnů." List odešel 18. října.

Konec války a vyhlášení samostatného státu tak obyvatelé uvítali o to bouřlivěji. Jednak ustalo válečné běsnění a s ním vysávání obyvatel po materiální stránce a také skončila třistaletá nadvláda rakouského mocnářství.

O konci monarchie a vyhlášení republiky se obyvatelé Chrudimi dozvěděli ze zvláštního vydání Východu, a to odpoledne 28. 10. 1918. Druhý den byl v Chrudimi ustanoven Národní výbor pro okres chrudimský, složený ze zástupců všech českých politických stran.

„Odvěký sen stal se skutkem, stát československý vstoupil památného dnešního dne v řadu samostatných svobodných kulturních států světa," napsal tehdejší ředitel II. obecní školy chlapecké K. Jíra do školní kroniky.

Záznamy v tehdejších školních kronikách jsou plné podobně nadšených a mnohdy i velmi intimních zvolání.

„Mohutné nadšení zavládlo v celém českém národě, po dlouhých letech těžkých útisků a soustavného příkoří zasvitl mu veliký sen svobody, samostatnost českého národa vstává k mocnému rozmachu, k novému a bohdá i lepšímu životu, národní výbor přebírá správu československého státu," pokračoval v zápisu ředitel chlapecké školy.

Leč zápis tento měl jednu velmi podstatnou vadu na kráse. Autor jej nadepsal datem 28. října 1919 , čehož si pozdější čtenáři školní kroniky povšimli a ke špatnému roku škodolibě poznamenali: „Napsal ředitel K. Jírů o celý rok opožděný vlastenec."

Dopisová agenda

Národní výbor začal fungovat v prvním poschodí krajského domu. „Při důvěře, jaké se Národní výbory v nejširších vrstvách lidu těšily, je pochopitelné, že příval korespondence byl velmi značný. Do 15. prosince došlo 515 dopisů a vypraveno 451. Denně se na výboru vystřídalo i 100 osob," uvádí Věstník Okresních národních výborů v Chrudimi a Nasavrkách číslo 4, který okresní výbory vydávaly, aby informovaly okolní obce o aktuálním dění a změnách.

LUKÁŠ VANÍČEK