Doprava opilců je většinou na bedrech policistů. Někdy se převáží i sanitou, ale ta je také po celé trase doprovázena policejním vozem. Podle zákona už nesmějí vozit lidi na záchytku městští strážníci. Na perné chvilky ale vzpomínají dosud, protože měli často svůj vůz potřísněný od zvratků a výkalů. Mnozí „pasažéři“ neváhali jejich auto zašpinit záměrně jako protest proti převozu na záchytku.

Nyní je tato činnost záležitostí republikové policie. Ta má překvapivě na Chrudimsku velkou „úrodu“ případů, které skončí přespáním u pardubických odborníků na léčbu alkoholismu a toxikomanie. „V loňském roce jsme do protialkoholní záchytné stanice převáželi třiadevadesát lidí. V roce 2006 jich bylo šedesát devět,“ informuje policejní mluvčí Věra Hamáčková.

O potřísněných autech a vymáhání úhrady za vyčištění interiéru vozu se příliš šířit nechce. „Na sedadlech je igelit,“ dodává. Mezi opilci jsou muži i ženy, bezdomovci i podnikatelé.

Někdo si noc na záchytce vyzkouší jednou, ale víc je notorických recidivistů.

Záchytky potřebujeme, shodují se odborníci

Záchytných stanic není v Česku dost. V některých krajích nejsou vůbec, jinde je jedna záchytka pro několik set tisíc obyvatel. Na nezbytnosti existence stanic se ale shodují odborníci z oboru lékařství i soudnictví. Záchytka je jediné zařízení, které je připraveno postarat se o opilého člověka a zároveň ochránit jiné lidi před jeho agresivitou. Alternativa k záchytkám samozřejmě existuje, ale je problematická.

„Místo odvozu na záchytku můžeme nechat opilého dále řádit. To je ale nebezpečné pro všechny kolem i pro opilého samotného,“ řekl Deníku lékař Karel Nešpor. Pokud někde záchytka chybí, je možné odvézt opilce do cely předběžného zadržení. Policisté na to zase ale nejsou vybaveni.

„Odhlédnu-li od urážek veřejného činitele, existuje zde riziko i pro zdraví zadrženého. Opilost totiž často maskuje jiný zdravotní problém. Třeba krvácení do lebeční dutiny po pádu nebo rvačce,“ upozornil Karel Nešpor. Dalším řešením je odvoz opilého na internu.

„To ovšem vadí tamním pacientům a pro interní sestru nemusí být snadné zvládnout agresivního opilce,“ vysvětlil Karel Nešpor.

V krajích, kde záchytky nejsou, končí ale opilci v nemocnicích nejčastěji. „Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se v tomto státě lidé tolik neopíjeli,“ dodal optimisticky Karel Nešpor.

(ska)