Kašna už v minulosti vzbuzovala kritiku i posměch. Její tvar je možná architektonicky zajímavý, ale že jde o vodní prvek, pozná náhodný návštěvník města až z bezprostřední blízkosti. A dnes už ani to ne – vany jsou vyschlé, voda už jimi třetím rokem neprotéká, „Pokud se s kašnou nebude nic dít, navrhuji ji osázet květinami. Poté by alespoň Hlinsko mohlo zažádat o zápis do Guinnessovy knihy rekordů za nejdražší květináč na světě,“ zkritizoval současný stav obyvatel Hlinska Josef Leszkow.

Vchod do metra

Místostarosta města Zdeněk Eis se netají tím, že se mu podoba kašny nelíbí. Hodnotí ji jako nevydařenou a dokonce jí dává přezdívku „vchod do metra“. Problémem s kašnou se zabývá už dlouhodobě. „Zjistili jsme, že z kašny uniká voda. Nejprve jsme se snažili problém vyřešit vlastními silami, poté jsme kontaktovali dodavatelskou firmu. Ani ta nezjistila, kam voda z kašny teče a nakonec to skončilo na jediné možnosti, kterou je totální rozkopání,“ uvedl Eis.

Taková destrukce by ale vyšla na statisíce, spíše ale na více než milion korun. „V této době takové peníze skutečně vynakládat nebudeme, máme na starosti mnohem důležitější věci,“ zdůraznil místostarosta.

Půlka koně

Hlineckou kašnu mělo v plánu dotvořit už bývalé vedení města. Místní umělecký kovář přišel s nápadem, že by v ní ztvárnil symbol Hlinska – půlku koně v kombinaci s tekoucí vodou do kašny. Návrh ale nebyl schválen, a tak zůstává vodní prvek za několik milionů korun v původní podobě.

Kašna v Hlinsku se skládá z podzemní stavby, kde je umístěno její srdce, tj. strojovna a akumulační nádrž, která je propojena s vrchní stavbou pěti výtlačnými potrubími. Vlastní trojúhelníkové těleso kopíruje tvar i sklon náměstí. Kašna je rozdělena čtyřmi přelivnými hranami na pět tvarově i objemově rozdílných záchytných nádrží. V každé nádrži je pomocí výtlačného potrubí udržován takový stav vody, aby na přelivné hraně byla zajištěna mocnost vodního paprsku o dvoucentimetrové síle.