Pane poslanče, jakou problematikou jste se v Poslanecké sněmovně v poslední době zabýval?

V posledních třech měsících jsem se společně se svým kolegou a stínovým ministrem vnitra Jeronýmem Tejcem podílel zejména na dvou novelách zákonů. Prvním případem je novela občanského zákoníku, která má za cíl více ochránit spotřebitele, zejména při uzavírání spotřebitelských smluv mimo prostory obvyklé k podnikání, tedy například a zejména na nejrůznějších předváděcích akcích. V současné chvíli mnozí obchodníci při takovémto prodeji zneužívají zákonnou výjimku a nechávají spotřebitele přímo ve smlouvě nebo v samostatné listině podepisovat prohlášení o tom, že si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky.

Cílem úpravy je zamezit této nekalé praxi obchodníků a naopak posílit práva spotřebitelů tak, aby měli jistotu, že v případě odstoupení od smlouvy při takovémto druhu nákupu, realizované v zákonné čtrnáctidenní lhůtě, bude toto odstoupení platné a že soud jejich návrhu na vrácení kupní ceny vyhoví. V současné chvíli musí spotřebitelé například složitě dokazovat to, že smlouvu skutečně uzavírali mimo prostory dodavatele.

V druhém případě jde o novelu přestupkového zákona, která zlepší vymahatelnost práva a zvýší šance na potrestání pachatelů, kteří svým jednáním porušují nebo ohrožují zájmy společnosti. Návrh počítá s tím, že doba, po kterou může stát vymáhat po hříšnících sankce za přestupky, se prodlouží ze současného jednoho roku nově na dva roky.

Současná právní úprava přestupkového zákona, kdy k promlčení přestupku dochází už po jednom roce, se totiž ukázala na dnešní společenské poměry příliš krátká. Pachatelé přestupků totiž současnou nedostatečnou lhůtu využívají ke komplikování správního řízení obstrukcemi a dosáhnout tak uplynutí jednoroční lhůty. Řada zejména dopravních přestupků tak nakonec zůstává nepotrestána.