Těžké poškození zdraví nebo i smrt může způsobit nevinná záměna jedlé houby za jedovatou. Počet otrávených lidí například Hradecku povážlivě stoupá.

„Za uplynulý týden jsme tady měli šest lidí, kteří se přiotrávili. Až na jednu ženu, kterou jsme museli hospitalizovat pro celkové vyčerpání organismu, neměli žádné vážné následky,“ uvedl Jaromír Kočí, vedoucí lékař oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Poslední případ zaznamenali na emergency ve středu. Záchranná služba přivezla s příznaky otravy hned tři lidi.

„Ve všech letošních případech se naštěstí při rozborech zvratků ukázalo, že nešlo o jedovaté houby, ale o nedostatečné tepelné zpracování. Vloni u nás takhle skončilo dokonce osm lidí najednou,“ vzpomíná Jaromír Kočí.

Mezi nejnebezpečnější houby v českých lesích patří podle mykologů muchomůrka bílá a zelená, kterou si lidé často pletou se žampiony či holubinkami. Je nebezpečná i tím, že se příznaky otravy dostaví až za několik dnů.

„Tyhle dvě houby se teď naštěstí moc neobjevují. Poměrně hojně zastoupená je ale muchomůrka tygrovaná. Po její konzumaci to však nekončí prudkou otravou. Pro lidi, kteří si nejsou při sbírání jistí, určitě platí netrhat zelené a bílé houby,“ radí hradecký mykolog Václav Paráček.

Otrava z hub se rojevuje nejčastěji nevolnostmi a průjmy. Podle lékařů na ni prakticky neexistuje protilátka.

„Ani nemá smysl se nějak bránit. Organismus se snaží zbavit jedovatých látek sám. Jediné, co člověk může udělat, je rychle vyvolat zvracení, aby se zabránilo vstřebávání jedů. Pak musí člověk ihned k lékaři. Nemá smysl to podceňovat. Měl by s sebou vzít vzorek vyzvracené houby nebo celou houbu, pokud ji ještě má,“ řekl Jiří Mašek, náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje.

Houbařská sezona na Hradecku bude podle Paráčka úspěšná. „Lidé mi do poradny nosí i houby, které tu několik let nerostly. Například hřiba rubínového, žlutého, nebo hřiba pružného. Bude to zřejmě tím, že se po odsíření elektráren změnilo PH půdy.“