Vitální penzista z Úhřetic nemohl tušit, že návštěvou interního oddělení nemocnice spustí lavinu událostí, do které se kromě lékařů zapojí také policejní hlídka.

V nemocnici Schulz absolvoval kromě podrobného vyšetření i prohlídku ultrazvukem. „Ihned mi diagnostikovali smrtelnou nemoc. Že prý musím v nemocnici zůstat kvůli krvácející srdeční tepně. Lékař zavolal primáře a oba společně mě ujišťovali, že cesta domů vůbec nepřipadá v úvahu. Kdykoliv prý mohu v okamžiku zemřít,“ uvádí Schulz.

Pacientovi se však nezdál být jeho stav tak vážný. Čekaly jej pochůzky, potřeboval odjet se špatně zaparkovaným autem. S hrozivou diagnózou chtěl také nejprve osobně seznámit rodinu. Po návratu do Úhřetic zaparkoval auto a šel sklepením svého domu do bytu. „Vtom slyším manželku, jak mluví u dveří s policisty. Přijela tříčlenná hlídka a chtěla po ženě telefonní číslo na můj mobil. Když jim číslo nedá nebo nesdělí kde jsem, tak že ji odvezou s sebou na služebnu,“ popisuje návštěvu šokovaný Schulz, který rozhovor vyslechl z úkrytu.

Manželka strážníkům číslo dala a policie se zakrátko Schulzovi ozvala. „Na žádost chrudimských lékařů mě strážník přemlouval k nástupu do nemocnice. I jemu jsem řekl, že se k hospitalizaci dostavím druhý den ráno. Pak mi volal z nemocnice opět lékař z interny. Zopakoval jsem mu totéž a odmítl jsem se s ním o věci dál bavit,“ popisuje Schulz sled událostí.

Po neshodách s lékaři pak Schulz ráno trval na hospitalizaci v Hradci Králové. „Lékařům v Chrudimi jsem otevřeně řekl, že jim nevěřím. Následoval převoz do Hradce. Sanitkou se zapnutou sirénou a s blikajícím majáčkem,“ říká důchodce.

Po hrozivé diagnóze z Chrudimi nastupoval pacient do Hradce s „malou dušičkou“. Představa krvácející srdečnice a náhlé smrti děsila zároveň jeho i celou jeho rodinu.

„Uložili mě na jednotku intenzívní péče a zahájili sérii podrobných a specializovaných vyšetření. Lékaři mi však žádný zdravotní problém nezjistili a přeložili mě posléze na standardní lůžkové oddělení. Odtud mě nakonec propustili se zprávou, že mi vlastně nic není. Řekli mi: na vaše léta jste úplně zdravý chlap,“ dodává Schulz, který teď nemůže chrudimské nemocnici přijít na jméno. „Lékaři nás všechny stresovali. Manželka nespala, z Chotěboře za mnou přijel i vyděšený syn s rodinou,“ stěžuje si Schulz.

Ředitel chrudimské nemocnice Vojtěch Němeček postup zdravotníků hájí: „Pacient nám při odchodu nepodepsal revers. Kdyby se mu něco stalo, mohli bychom se dočkat například nařčení, že jsme jej o zdravotním stavu řádně neinformovali. Proto jsme kontaktovali policii.“ A jak se může stát, že se výsledky z Chrudimi a z Hradce Králové tak výrazně rozcházejí? „Některá vyšetření nemusí být hned natolik průkazná, aby na ně bylo stoprocentní spolehnutí."

A postup policie? „Je to ojedinělý případ. Na upozornění lékařů jsme přijeli zkontrolovat pana Schulze, zda vůbec žije a zda nepotřebuje naši pomoc. Přesně v duchu hesla Pomáhat a chránit,“ uvádí chrudimská policejní mluvčí Věra Hamáčková. „Vyšli jsme vstříc lékařům, to ale neznamená, že bychom pana Schulze k nástupu do nemocnice nutili,“ dodává mluvčí.