Záštitu nad pietní akcí převzal Ministr obrany ČR Martin Stropnický. Účast již potvrdili potomci Josefa Svatoně, předseda Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička a mnoho dalších významných hostů.

Pietní akt začíná v sobotu v jednu hodinu odpoledne. K válečnému hrobu, který je zároveň památníkem, budou položeny věnce. Představitelé města a hosté poté přednesou několik projevů. Prosečský pěvecký sbor doprovodí akci zpěvem státní hymny a národních písní.

Pojmenovaný park

„Místo bylo v tomto roce významně upraveno, byla provedena generální oprava památníku Petrem Rejmanem z Proseče a park byl oficiálně pojmenován 'park Gen. Svatoně a kpt. Sošky'. V příštím roce zde plánujeme vysadit Lidickou hrušeň. Je to dceřiná hrušeň vypěstovaná pomocí odebraného roubu a již se pro nás připravuje v Tachově. Měla by být vysazena v neděli 1. listopadu 2015," uvedl prosečský starosta Jan Macháček.

Lidická hrušeň je strom, který jako zázrakem přežil vyhlazení Lidic nacisty v roce 1942, byť podle rozkazu byly všechny ovocné stromy vytrhány ze země. Stromek obrazil a nyní se jeho rouby vysazují po celé republice, aby rozdávaly víru v přežití i takové apokalypsy, jako bylo vyhlazení Lidic.

Pokud nyní nahlédneme do historie, díky materiálům poskytnutých prosečskou radnici můžeme odvyprávět příběh o generálu Svatoňovi a kapitánu Soškovi, kteří byli zastřeleni gestapem před sedmdesáti lety 1. listopadu 1944.

Odhalení partyzánů

V Československu během druhé světové války působila celá řada odbojových skupin, jejíž členové dávali den co den všanc své životy a žili v neustálém strachu z odhalení.

V Proseči nalezla úkryt i základnu partyzánská organizace nazývaná Rada tří (někdy také označovaná jako R3), která vznikla v roce 1942. O dva roky později byla největší odbojovou organizací na našem území. Po smrti velitele Rady tří generála Luži je do vedení zvolen Josef Svatoň.

Na stopu se Svatoňovi dostává gestapo během zásahů proti ilegálním organizacím hasičů, a to konkrétně po zatčení a krutém výslechu Václava Hegera z Luže. Zpráva o jeho zatčení se však rychle nese do Proseče, kde Sošku se Svatoněm varuje místní poštmistr Jan Hartman, v jehož domě se oba odbojáři ukrývají. Chvíli zde mají i vysílačku pro spojení s Londýnem.

Partyzáni opouští úkryt a nachází útočiště v domě hajného Josefa Ehrenbergera na Pasekách. Gestapo je jim v patách. Prvního listopadu 1944 přijíždí tajná policie do Proseče a vtrhne do Hartmanova domu, ale bývalý úkryt zeje prázdnotou. Pátrání pokračuje a gestapo se blíží k hájovně. Když vrazí dovnitř, čeká je překvapení.

Smrt na útěku

Partyzáni zahajují palbu a překvapené nepřátele zaženou na útěk. Soška i Svatoň toho využijí. Prchají okénkem z domu a utíkají přes silnici z Proseče do Poličky k lesu. Nedoběhnou.

Gestapo si všimlo běžících postav a znovu zaštěkaly zbraně. Příslušníci tajné policie s sebou měli kulomet, který partyzánům útěk překazí definitivně.

Josef Svatoň zemřel zasažen dvěma ranami. Eduard Soška byl pouze raněn a než by padl do zajetí, páchá sebevraždu.

Osmimetrový pomník na uctění památky obou bojovníků za svobodu byl postaven o rok později 1. listopadu 1945. Jeho základy stojí na místě, kde partyzáni padli, a v jeho základech se ukrývá betonová schránka, kam byly pietně uloženy urny s popelem padlých vlastenců.

Josef Svatoň se vyučil řezníkem. Roku 1915 byl odvelen na východní frontu, kde zběhl k legiím a zúčastnil se bitvy u Zborova. Po návratu domů se rozhodl zůstat v armádě. Od roku 1940 působil v odbojové organizaci Obrana národa. V roce 1943 se spojil s prosečskými partyzány.

Eduard Soška se vyučil obchodníkem. Po okupaci v roce 1939 se přidal k Obraně národa a působil jako spojka. Stal se oblastním velitelem a rozšiřoval řady odbojářů, pomáhal uprchlým válečným zajatcům nebo odváděl pozornost gestapa na falešné stopy.

LUKÁŠ VANÍČEK