A mají nového bojovníka proti střídání času. Pekaře Stanislava Pecku ze Sobětuch u Chrudimě, který předloni v létě zemřel, vystřídal v tažení další Východočech. Tentokrát senátor Petr Šilar z Horní Čermné na Orlickoústecku. Změny nedělají dobře jemu samotnému, špatně pak spí.

„Horší je pochopitelně přechod na letní čas, kdy o hodinu méně spíme. Vytváříme celoevropskou iniciativu proti střídání času, z každé země je totiž potřeba určité procento signatářů, aby se mohla předložit Evropské komisi a Evropskému parlamentu. Je to tudíž obtížné, na jaře s tím ale pohneme,” řekl Šilar.

Kritikům střídání času je už víceméně jedno, jestli by byl celoročně zaveden letní či středoevropský (tedy „zimní”) čas. Většina Čechů i Evropanů se nicméně přiklání k „letní” variantě.

CO SI MYSLÍTE O STŘÍDÁNÍ ČASU VY A JAKÉ S NÍM MÁTE ZKUŠENOSTI? DISKUTUJTE POD ČLÁNKEM

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Energetici dnes vliv střídání času na úspory energie zpochybňují, mnohem větší vliv má podle nich počasí. Přesto se čas mění nejen ve všech státech Evropské unie, ale i ve většině zemí světa včetně USA (s výjimkou Alabamy) a Kanady.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (v EU byl již od roku 1976). Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem EU a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.

Energetici: Střídání už energii nešetří

Východní Čechy - Střídání zimního a letního času dnes už narozdíl od minulosti nepřináší prakticky žádné úspory. Neúspěšně to neustále podotýkají energetici. Přitom právě kvůli šetření elektřiny, resp. na počátku 20. století také svíček, bylo střídání času zavedeno.

„Již několik let se nedá vliv zavedení letního času na úspory elektřiny prokázat. Velmi pravděpodobně není žádný,” sdělila mluvčí východočeské skupiny ČEZ Šárka Beránková.

Určité úspory se daly podle ní v Česku vypozorovat do roku 1989, od té doby se rozdíly mezi letní a zimní spotřebou téměř smazaly. I podle největších optimistů z řad energetiků zavedení letního času dnes přináší úspory pouze ve výši několika desetin procenta roční spotřeby. A to vždy díky období těsně kolem změny času.

„Na jaře, po 13. týdnu, kdy se ve většině případů mění čas na letní, dochází k poněkud strmějšímu poklesu spotřeby elektřiny, než odpovídá nástupu teplejšího počasí, ale tento pokles nemá dlouhé trvání a po třech týdnech je eliminován. A při podzimní přechodu zpět na zimní čas pak nelze seriozně vypozorovat žádný vliv změny času,” řekla Beránková.

Jarní přechod ze zimního času na letní čas a podzimní přechod z letního času zpět na zimní bývá v elektroenergetice posuzován ze dvou pohledů z pohledu vlivu na spotřebu elektřiny (denní, týdenní apod.) a z pohledu vlivu na tvar diagramu zatížení elektrizační soustavy (denního, týdenního apod.). Vliv na tvar diagramu zatížení je podle energetiků nesporný. „Naproti tomu vliv na spotřebu elektřiny ovšem není zdaleka průkazný. Odborníci se v názorech různí, ale spíše se kloní k tomu, že je tento vliv nepatrný, téměř nulový, pokud vůbec je,” dodala mluvčí Beránková.

Proč vůbec? Škoda že rozum nejde uzákonit, říká Hoffman

Východní Čechy - Proč? Pro slepičí kvoč.

Letní čas prostě mít musíme. I když už pro něj chybí argument i od těch nejpovolanějších - energetiků.

„Pro zavádění letního času chybí důvod, nepočítáme-li nařízení vlády 420/2006, které se odvolalo na směrnici EU 84/2000. Jelikož ale rozum nelze uzákonit, nesmyslné zákony je třeba rušit, nikoli hloupě následovat,” smál se hořce při letošní jarní změně času glosátor Deníku Ivan Hoffman.

Řadě Východočechů změna času nijak nevadí, naopak si pochvalují, že je v létě déle světlo. A kdyby platil letní čas pořád, v zimě by děti musely chodit do školy potmě.

Naopak nejčastějším argumentem odpůrců střídání času je zase fakt, že mnoha lidem působí zdravotní potíže. Někteří odborníci tvrdí, že stoupne počet nehod i sebevražd. Přeladění „vnitřních hodin” může být těžké hlavně pro ty, kteří brzo ráno vstávají.

Diskuze o potřebnosti dvojího času v EU sílí. Na verdikt evropských komisařů však nemuselo čekat Rusko, tam prezident Medveděv letos střídání po 30 letech zrušil a letní čas tu zůstane napořád. O to samé se pokusila i Ukrajina, ale proti se postavili obyvatelé ze západní části země, kde by v zimě byla ještě v devět ráno tma.