Většina Čechů se domnívá, že sexuální devianti, kteří po odpykání svého trestu mají nařízenou povinnou ochranou léčbu, nemají právo na ochranu osobních údajů. Stejně tak si lidé myslí, že by existující seznamy deviantů byly výraznou pomocí pro policii například při hledání Aničky, ale i v případě dalších sexuálně motivovaných činů. A výrazně by podle lidí omezily i případy sexuálního násilí na dětech.

Ukázal to internetový průzkum společnosti Sanep, který byl proveden v minulých dnech na vzorku 5000 lidí.

Drtivá většina Čechů se tak absolutně neztotožňuje s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který brání ve vzniku veřejného a neveřejného seznamu deviantů z důvodu ochrany osobních dat.

Co si o problému myslíte vy? Diskutujte a hlasujte v anketě.

Seznamy veřejné, či neveřejné?

Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .

To, že i devianti mají právo na soukromí, si ale myslí i řada odborníků.

„Veřejné seznamy deviantů? To by pak také mohly vznikat seznamy jednookých, leváků, homosexuálů či černochů. Vedlo by to k honu na čarodějnice. Pokud byl někdo kvůli deviantnímu chování za mřížemi, trest dostal, odseděl si ho a nemůže být dále popotahován. Navíc, nikdo neví, co s Aničkou doopravdy je, třeba žádnou obětí devianta ani nebyla,“ říká známý královéhradecký psycholog Jan Lašek.

Jak upozornil, 90 procent deviantního chování navíc nejsou žádná zvěrstva, ale například jen lehká osahávání a podobně.

Laškovi by nevadilo jen případné zřízení neveřejného seznamu deviantů, který by byl k dispozici pouze orgánům činným v trestním řízení. „Ale jen v případě, že by si ho tyto orgány samy vyžádaly a pomohl by jim v práci,““ dodal Lašek.

Měli by být devianti chráněni?

Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .

Podle průzkumu požaduje existenci veřejného seznamu deviantů 25,3% dotázaných, neveřejného seznamu pak stejný počet respondentů průzkumu. A například neveřejný seznam dříve odsouzených osob za sexuálně motivované činy by měl existovat podle názoru 14% dotázaných. Veřejný seznam pedofilů odsouzených v minulosti za násilí na dětech by uvítalo 7,3% respondentů.

„Právě seznam pedofilů, který existuje třeba v USA, však nejvíce naráží na problém ochrany soukromí a možných dopadů v souvislosti s doživotní diskriminací v případě některých pachatelů, kteří byli odsouzeni za méně závažný delikt,“ podotkl Oldřich Zajíc ze Sanepu.

Chrání zákony pachatele, nebo oběti?

Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .

Nadpoloviční většina dotázaných (52,9%) je zároveň přesvědčena o tom, že sexuální devianti, kteří po odpykání svého trestu mají nařízenou povinnou ochranou léčbu, nemají právo na ochranu osobních údajů. Stojí tak proti stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten brání ve vzniku těchto seznamů tvrzením, že by si totiž v případě uvedení jména a fotografie v seznamu deviantů konkrétní pachatel (bez ohledu na to, zda je to deviant či pedofil) dál nesl čin, za který si trest již odpykal.

Sexuální deviace je vrozená a vyléčit se nedá. Lze ji jen kontrolovat a tlumit. „Deviaci má léčený člověk sice stále v sobě, ale dokáže ji ovládnout,“ řekl Deníku sexuolog Louis Radosa.

Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .
Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .
Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .
Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .
Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .
Výzkum SANEP: Většina veřejnosti požaduje existenci seznamu deviantů .