Kdo je horší? Psi, nebo jejich majitelé? Řeč je o čtyřnohých mazlíčcích chovaných ve městech. Všude se povalující psí exkrementy, nevychovanost řady psů a někdy i jejich páníčků dávají ostatním obyvatelům zabrat.

Nic na tom nemění, že majitelé psů za ně každoročně platí. Čím větší obec či město, tím více. A ještě se výše poplatků liší podle lokality: Nejvíc stojí pes chovaný v bytových domech. A ta zloba je vzájemná. Mnozí pejskaři zase nechápou, proč mají za psy vůbec platit.

„A proč neplatí majitelé koček nebo jiných zvířat? Kde to má logiku? Nepořádek na ulicích dělají také,“ posteskl si Matěj Charvát, chovatel čivavy.

Skutečnost je taková, že psi stojí, narozdíl od koček, městské pokladny statisíce ročně. „Nejvíc dáme za útulek. Vybrané poplatky za psy ani na jeho provoz nestačí. Další peníze stojí čištění ulic, sáčky na exkrementy, kafilérie a rovněž zajištění veterinární služby,“ řekl šéf chrudimských technických služeb Zdeněk Kolář.

Právě v Chrudimi stojí pes v paneláku 1300 korun ročně, každý další pak 1700. V rodinných domech je sazba ani ne poloviční, 600 a 750 korun. V okrajových částech města a pro důchodce jsou poplatky ještě nižší. Třeba vloni se tak v Chrudimi vybralo 640 tisíc korun. Podobné taxy jsou i v dalších větších městech kraje.

Vznik ploch pro běhání

Chrudimská radnice však vyslyšela volání pejskařů po vzniku ploch, kde by se psi mohli volně, bez vodítka, legálně proběhnout. Budou dvě a pokud vše dobře půjde, zprovozní se ještě letos,.

„První jsme vytipovali na sídlišti Větrník. Bude celá oplocená s tím, že v rámci ní bude ještě další ohrazení pro problémové psy, se samostatným vchodem. Počítáme i s lavičkou a stojanem se sáčky. Druhá lokalita pak bude v lesíku u Tesca. Kvůli zdejší stavební uzávěře však nebude oplocená a řešíme tam ještě problém, že je doposud oficiálně vedená jako honitba. Pejskaři sem chodí venčit už léta, jen by se to stalo legální,“ řekl místostarosta Chrudimě Aleš Nunvář.

Marně si ale města lámou hlavu s tím, jak zatočit s nepořádkem ve městě. Chrudim o zvýšení poplatků za psy, aby z nich financovala větší péči o úklid veřejných prostranství, neuvažuje. A přísnější dohled městských policistů? „Dělají to už dnes, ale nemohou být pochopitelně všude,“ dodal Nunvář.

„Je to jako všechno o lidech. Už jsem sebrala i exkrement po druhých, když ležel přímo na chodníku. Když někoho osobně vidím, že chce odejít, tak se snažím působit, aby to sebral,“ řekla v anketě Deníku čtenářka Jana Moudrá.

Anketa

Barbora Halámková, 31 let, průvodkyně:
Nevím, co s tím. Naštve mě, když běžím s pytlíkem uklidit po svém psovi a šlápnu při tom do dalšího psího lejna. A mnohdy vídám malá plemena, která kálí takřka bez povšimnutí paníčků. Asi si lidé myslí, že to lejno je tak malé, že se ztratí v trávě?!

Lenka Baudyšová, 28 let, pečovatelka:
Myslím, že navýšení poplatku by nic nevyřešilo. Pejskaři by jen nadávali, že je radnice ždímou ještě víc a nic z toho nemají, a nechávali by na truc po sobě nepořádek ještě větší. Možná by pomohla osvěta… každý by si po sobě měl uklízet… zvláště výkaly…