Tedy pro pořádek: Rodák z nedalekého Žumberku jím pravděpodobně nikdy být nepřestal, avšak chrudimští zastupitelé v tom, s ohledem na neúplné historické prameny, neměli tak docela jasno. Takže zemřelému politikovi při pondělním hlasování jeho čestné postavení pro jistotu potvrdili.

Bohumil Laušman získal poprvé čestné občanství města v září roku 1945. Po únoru 1948 však emigroval do Rakouska, odkud byl tajnou policií unesen zpět do vlasti a putoval do vězení. V něm také v roce 1963, tedy krátce před svým plánovaným propuštěním, zemřel.

„Čestné občanství mu podle některých informací mělo být národním výborem v roce 1950 odňato, ale potřebné doklady k tomuto rozhodnutí nebyly nikdy dohledány,“ zdůvodnil potřebu nového hlasování starosta František Pilný.

Zařazení uvedeného bodu do jednacího programu chrudimského zastupitelstva kriticky komentoval opoziční zastupitel Jan Čechlovský. „Rozšířil se nám tady takový nešvar, že každého čtvrt roku hlasujeme o nějakém čestném občanství,“ řekl Jan Čechlovský s poukazem na únorové hlasování o vyškrtnutí J.V. Stalina a K. Gottwalda. „Za prvé nechápu, proč to nemohlo být předloženo najednou a proč jsme o tom nemohli diskutovat už v tom únoru. Za druhé: Z žádných dokumentů nevyplývá, že bylo Bohumilu Laušmanovi čestné občanství odňato. A za třetí se ještě ptám, zda máte na třetí čtvrtletí připraveno nějaké další podobné hlasování?“ rýpl si Jan Čechlovský.

Starosta ho na to ujistil, že koalice teď nic takového nechystá. Zpochybňované nové hlasování o Bohumilu Laušmanovi zároveň označil za užitečné. Zajistilo prý, že poválečný ministr zůstane čestným občanem města i tehdy, pokud by se přece jen našly starší doklady o odebrání tohoto titulu.

KAMERA CHYBĚLA

Schůze zastupitelstva byla celkově poklidná. O malé oživení se postaral snad jen chvilkový výpadek elektřiny na jejím úplném počátku. Nejdiskutovanějším materiálem měl být střednědobý výhled rozvoje města do roku roku 2023, avšak tento bod radnice na poslední chvíli stáhla. Opoziční zastupitel Roman Málek má o důvodech jasno: „Raději to stáhli, protože to byla velká bída. Velkou část projektu koalice odsunula až na příští volební období. Cyklostezku na Podhůru do roku 2023 (my chtěli 2020), regeneraci sídliště na Větrníku 2023 (my chtěli už letos),“ uvádí dva příklady. Podobně se na schůzi objevila úvaha, že z plánů pro nejbližší léta vypadne i stavba knihovnické pobočky v Topolské ulici. Podle ujištění starosty Františka Pilného to ale zdaleka není jisté. Nezbývá tedy než vyčkat, s čím přijde radnice v září.

Kritické připomínky se objevily i na téma údajně malého informování zastupitelů o jednáních městské rady. „Rádi bychom viděli podklady k projednávaným záležitostem. Teď si třeba můžeme přečíst závěr, že bylo cosi schváleno na základě jakési důvodové zprávy, ale my obsah té zprávy neznáme,“ postěžoval si ještě zastupitel Roman Málek. Ten si všiml i další věci. „Piráti opět nevysílali on-line. V podstatě od dob, co jsou na radnici, tak nechtějí být raději vidět, jak moc nejsou připraveni,“ kritizoval zastupitel jednu z koaličních stran.