V ostré konkurenci 59 týmů z devíti zemí světa se družstvo složené z příslušníků 43. výsadkového praporu Chrudim umístilo na 15 místě.
S PADÁKEM POPRVÉ
„Soutěž měla jiná pravidla, než používáme například při našem Airborne Triathlonu, padáky MC-6 jsme také viděli poprvé. Byl to trochu hendikep, ale ostudu jsme určitě neudělali. Kluci dostali za úkol skončit v první třetině tabulky a to splnili," hodnotí americkou misi zástupce velitele 43. výsadkového praporu Chrudim major Ivo Zelinka.
Čeští výsadkáři sice také skáčou na řiditelných padácích, ty se ale v mnoha věcech liší od typu použitého při soutěži.
„Naše padáky mají vyšší nosnost a jsou univerzální – dají se použít jako řiditelné i neřiditelné. Typ MC-6 je třeba řídit od prvního okamžiku po vyskočení z letadla," vysvětluje rozdíly major Zelinka. Řada zúčastněných výsadkových vojsk tyto padáky běžně používá.
DOSKOK NA ČAS
Každý soutěžní tým čítal pět mužů – čtyři, co skákali, a jednoho záložníka. Čtveřice vyskočila z vrtulníku CH-47 Chinook, který se vznášel necelých 457 metrů (1500 stop) nad zemí vždy najednou. Jejich úkolem bylo přistát co nejblíže k jednomu ze tří křížů umístěných na středové ose doskokové plochy, a to v co nejkratším čase. Logicky, kdo přistál blíže, také to dříve stihl. Někteří výsadkáři dokonce neváhali posledních pár metrů sprintu ukrojit skokem plavmo.
Rozhodčí měřili každému parašutistovi čas od jeho přistání do doteku libovolného kříže. Výsledný čas byl poté součet časů všech členů týmů během osmi soutěžních seskoků.
KDO MINUL, ZAPLAKAL
Při porušení bezpečnosti, ztrátě materiálu, přistání mimo doskokovou plochu nebo neprovedení parakotoulu se trestala 300 vteřinami navíc. Chrudimští výsadkáři s časem 188,45 sekund se umístili na 15 místě.
Leapfest uspořádala Národní garda státu Rhode Island, a dělá to tak každoročně již od roku 1982.
