Zvuk lodního zvonce odstartoval v brzkých ranních hodinách 21,5 km dlouhý pochod a 115 nadšenců (mezi nimi i 49 vojáků z 6. kontingentu AČR) se vydalo v těžkých neprůstřelných vestách, helmách, se zbraněmi, municí a dostatečnými zásobami suchých ponožek, náplastí a vody na trať.

Trasa začínající na bráně základny vedla kolem feyzabádského letiště, okolními vesnicemi, točila se na vrcholu kopce „Antenna hill“ a stejnou cestou ubíhala zpět na základnu, kde celý pochod končil u dánských ubikací, zvaných „Camp Odin“. Ti z účastníků, kteří chtěli úspěšně absolvovat pochod a zasloužit si tím medaili, museli pochod dokončit do časového limitu 6 hodin. Ačkoli to byla pro některé skalní sportovce záležitost téměř shodná se zdravotní procházkou po nedělním obědě (ti nejlepší dokončili v čase kolem 2,5 hodiny), pro většinu zúčastněných to nebyla jen prověrka fyzických sil, ale hlavně zkouška vůle a odhodlání překonat bolest, únavu a dokončit. V mezních situacích mnozí ocenili povzbuzování a psychickou podporu kolektivu, a tak tímto způsobem také utužili dobré vztahy mezi vojáky napříč všemi národnostmi.

Letošní podzimní feyzabádský DANCON March nenabídl nám zúčastněným jen možnost opatřit si apartní puchýře a namožené svaly, ale také přiblížit se jeden druhému, poznat skutečné kamarádství, obdivovat drsnou krásu okolí základny a v neposlední řadě vyslovit notoricky známou myšlenku:“Už nikdy víc!“, přičemž si už masírujeme nohy na další podobný podnik…

Lucie Pokorná, 6. kontingent PRT v silách ISAF