Svá slova doložil několika snímky, které nám posléze okomentoval ornitolog František Bárta.
„Na obrázcích nejsou špačci, zato jde o ptáky, na kterých by si dřív možná leckdo pochutnal. Jsou to kvíčaly obecné, které se teď u nás připravují na tah k severu. Lidé si z nich v minulosti někdy připravovali polévku,“ vysvětluje ornitolog.
Jiný kraj, jiný mrav
Jak František Bárta připomněl, u nás zapomenutá praxe pojídání zpěvného ptactva je v některých zemích dosud velmi živá. A zdaleka nejde jen o exotické končiny, ale také o civilizované země nacházející se přímo v srdci EU.
„Například v Dánsku nebo v Belgii lidé dodnes jedí špačky. Ptáky pochytají, celé je pak po desítkách najednou spaří vřelou vodou a úplně je stáhnou z kůže. Maso z prsíček a stehýnek poté otrhají a jedí. Prý je to pochoutka, já to ale nikdy nejedl,“ říká s úsměvem Bárta. Podle něj nejde o nic nezákonného, neboť oba státy si kvůli tomu vyjednaly patřičné odchylky ve směrnici EU.
Vraťme se ale ke kvíčalám. „Je to druh, který i na Chrudimsku hnízdí. Nicméně jeho početní stavy za posledních 20 let poklesly. Značná část ptáků pozorovaných v zimě pochází z oblastí ležící severněji, převážně z Polska a Pobaltí. Naopak naši ptáci zimují ve Francii a Středomoří. Pozorovaná hejna se skládají z ptáků, kteří se pomalu vracejí na sever a živí se vším, co naleznou. Hlavně zbytky jeřabin, kalin, jmelí a také jablek. Tak se s nimi setkáme i v parcích, zahradách či u silnic,“ pokračuje František Bárta.
Koncerty začínají
V posledních letech se podle ornitologa množí pokusy o domácí zimování dalších druhů. Mírný začátek letošní zimy takovým pokusům nahrával, takže v lednu byl zaznamenán výskyt špačků a dokonce skřivanů. Většina jedinců i druhů však nadále dodržuje svůj léty nabytý a snad i geneticky daný impuls k tahu.
„Pokud vyrazíte v těchto dnech za skřivany, a už tu první jsou, tak poslouchejte, protože se začíná ozývat i zpěv našich zimujících druhů. A jak se přes den trochu na slunci oteplí, dají o sobě vědět sýkory koňadry, zvonci a občas se přidá i kos a nebo v lesích první brávníci. Prostě ani mrazivé počasí ptáky zcela neodradí. Můžeme jim i trochu přilepšit, alespoň těm, co tu zimu drží s námi. Nasypat jim nějaká semena nebo ořechy. Ale nesolená, nezkažená, suchá. A pokud možno pod stříšku a na místo, které je z dosahu koček. Ptáci se nám brzy odmění nejen zpěvem, ale i sběrem hmyzu a semen plevelů,“ dodává František Bárta.
