Od malička rád pracoval v lese, už v třinácti letech pomáhal s koněm tahat dřevo. Tatínek byl polesný a Jirka chtěl jít v jeho stopách. Ale potomek sokolské rodiny, dědeček byl jednatelem Sokola v Praze na Žižkově a odpůrce komunistického režimu, se na lesní školu v Trutnově v 70. letech neměl šanci dostat. Nakonec ho naštěstí přijala zemědělská škola v Chrudimi. Ve čtvrtém ročníku se však objevila podmínka k vydání maturitního vysvědčení, a to členství v SSM. To bylo u Havlíčků nemyslitelné.

"Tehdy mi tatínek zařídil, že MNV České Milovy, kde jsem v myslivně pod Čtyřmi palicemi s rodiči bydlel, založilo SSM a já jsem se stal jeho členem. Od té doby po mně maturitní vysvědčení nikdo nechtěl," vzpomíná Jiří s úsměvem.

Jiří nastoupil na vojnu do Přerova a jezdil tam s nákladními, dnes již historickými auty, třeba s Tatrou 111. Převelen byl do Košic a poté do Piešťan, kde vozil jako šofér autobusu zahraniční piloty. Vzpomíná si i na poprask a pohovost, když spadlo letadlo s manželkou prezidenta Vierou Husákovou.

Osobní poděkování hasičům v Litomyšli
Přesně na den rok po škaredé nehodě u Litomyšle přijel řidič hasičům poděkovat

Vojenská povinnost skončila a Jiří nastoupil do Lesního závodu v Novém Městě na Moravě, kde pracoval jako řidič nákladní dopravy dřeva. V touze po samostatnosti se odstěhoval od rodičů do Ronova nad Doubravou, kde opět pracoval jako řidič v lesním závodě. Zde se seznámil s první manželkou Vandou. Žili v bytovce v Heřmanově Městci, přivedli na svět dvě děti a po osmnácti letech se jejich cesty rozešly.

"Ostatně všichni, kdo v tom domě bydleli, se rozvedli," říká Jiří, který se narodil v Jeseníkách, kde jeho tatínek pracoval.

V roce 1989 v Budislavi potkal spolužáka – budoucího majitele hospůdky Na Skalách, který prodával občerstvení v maringotce. Tehdy to komunisti jako přivýdělek už povolovali.

Havlíčka to tehdy velmi inspirovalo, protože měl vlastní základnu přímo u Sečské přehrady v Hoješíně - sklípek, porostlý travními drny, který zbyl po demolici domu prarodičů, který se nacházel v zátopovém pásmu a musel být zbourán. Odtud pochází název hospůdky - Pod Drnem.

Hospůdka Pod Drnem v Hoješíně je za tři desetiletí existence vyhledávaná trampy, rekreanty a chataři.Hospůdka Pod Drnem v Hoješíně je za tři desetiletí existence vyhledávaná trampy, rekreanty a chataři.Zdroj: se svolením Jiřího Havlíčka

Hned v lednu 1990 první jeho kroky mířily na úřad s žádostí o vydání Registrace k podnikání v oboru pohostinství, kde úřednice požadovala doklad o vzdělání v oboru. Tehdy paní úřednici vysvětlil, že má Střední zemědělskou školu a bude prodávat zemědělské výrobky, jako je třeba chleba nebo pivo. Nakonec toto vysvětlení stačilo a doklad byl vydán.

"Byla to tehdy divoká doba - dvě malé děti, novomanželská půjčka, úspory asi šest tisíc korun. Ale šel jsem do toho a začal sklípek opravovat. Otevřel jsem 30. června roku 1990 a nabídl první sud piva zdarma. V létě jsem u lesů skončil a začal se podnikání věnovat naplno. Brzy se o otevření Drnu začalo mluvit a hosté přibývali. Bavilo mě to hned od začátku a dodneška jsem vděčný kamarádům a trempům, kteří mi pomohli sklípek dát do pořádku a zprovoznit." zdůrazňuje dnes osmašedesátiletý Jiří.

Hospůdka neměla WC, jen ohniště, občerstvení bylo pouze "na stojáka". Pod Drn jezdili trampové, často se hrálo a zpívalo až do rána. Cestu do Hoješína našli i návštěvníci diskotéky Flamengo v Seči, kteří si v noci přijížděli opéct buřta na ohni.

Finalistky soutěže Miss Roma 2024.
V soutěži Miss Roma bojuje i dívka z České Třebové. Jak se vám líbí?

Seznámení s druhou manželkou Olgou dalo Jirkovi Havlíčkovi nový impuls do života. Díky novému láskyplnému rodinnému zázemí se povedlo celé podnikání rozšířit: vybudovat nové WC a zastřešené posezení pro hosty, dětské hřiště, přistavit nový výčep, přestěhovat ohniště a na jeho místě zbudovat malý taneční parket. Pod Drnem o prázdninách hrají kapely dvakrát nebo i třikrát týdně, denně si přicházejí rekreanti či místní chataři pochutnat na pivu a zazpívat si s kytarou. Olga a Jiří spolu mají dvě děti Aničku a Kubu, kteří jim v rámci možností vydatně pomáhají.

"V hlavní sezóně to je velký zápřah, zaměstnáváme až 8 brigádníků. Často se zde objeví známé tváře ze sportovního,kulturního, cestovatelského i politického života. Můžeme zde jmenovat například fotbalistu Tomáše Rosického, hokejisty bratry Zohornovy, bývalého prezidenta Miloše Zemana, ještě jako kandidáta, nebo třeba paní hraběnku, majitelku Chotěbořského zámku a také potomka majitelů Hoješínského zámečku," dodává Havlíček.