Artco Pardubice vzniklo roku 2018 s vizí přinést do Pardubic kulturní zážitky vzdělávacího charakteru podané zábavnou formou. Za vznikem spolku stojí Adéla Pauerová, která se do Pardubic vrátila po třech letech studia v Praze. Žila také v Paříži a Lutychu.

V Paříži měla možnost pořádat koncerty, výstavy, dramatická vystoupení i promítání. „Spolek jsem založila, protože jsem chtěla zorganizovat podobné akce, na něž jsem chodila v zahraničí. Mým cílem bylo věnovat se kulturním a vzdělávacím akcím v mém rodném městě,“ uvedla Paurová.

Doposud poslední akce pořádaná 19. července v Divadle 29, která díky organizaci Artco proběhla, byla spojením více druhů umění. Akce s názvem Tanec Poezie měla přilákat diváky nejen autorského čtení, ale také ty, kteří měli zájem o taneční vystoupení. Díky sloučení těchto uměleckých sfér se účast mimořádně vydařila.

„Tanec, poezie a hudba mají k sobě hodně blízko, jde hlavně o předání emocí, navíc když je tanec podtržen slovy básní. Taneční představení pomohlo přilákat publikum, jaké by třeba na autorské čtení nepřišlo a zafungovalo to. Až mě překvapilo, kolik lidí dorazilo.“

Organizace této akce ovšem přinesla i svá úskalí, typická pro dnešní koronavirovou dobu. „Den před vystoupením mi volala jedna z tanečnic, že onemocněla covidem a nemůže se na představení dostavit. Zachránila mě jedna z účinkujících autorek. Ta sehnala skvělou tanečnici, která dokázala během čtení improvizovat a odtancovat dva tance.“

Účinkujícími byly čtyři mladé básnířky a dvě tanečnice. Adéla Paurová tímto projektem chtěla poskytnout ženám příležitost a prostor k vyjádření. Podle jejího názoru jsou stále oproti mužům v pozadí, ačkoli mají co říct a měly by být více slyšet.

První z projektů organizovaných spolkem Artco nese název Poezie do škol a probíhá každoročně od roku 2018 v rámci festivalu Den poezie. Básníci a básnířky chodí do různých základních a středních škol představit poezii trochu jinak než se učí ve škole.

Paurovou poezie lákala odmalička. Začala psát, když jí bylo dvanáct let, ale nikam své básně neposlala, jelikož je pro ní osobně poezie intimní záležitostí. „Chtěla jsem studentům prostřednictvím projektu Poezie do škol ukázat, že poezie nemusí být nudné přeříkávání básní v lavici, ale že to může být i zábava anebo způsob, jak se popasovat s různými emocemi,“ usmála se Paurová.

Na tuto akci pozvala hosty ze slam poetry, tedy poezie určené primárně k hlasitému přednesu před publikem, i autory psané poezie, aby studenti viděli, kolik tváří může básnictví mít. Učitelé byli nadšení, studenti ze začátku otrávení, protože byli donuceni poslechnout si poezii. Po skončení se však ptali, kde současných básní najdou více.

Poslední ročník Poezie do škol se uskutečnil online. „Bylo to zvláštní a neosobní hlavně pro autory. Mluvíte do obrazovky a nemáte žádnou zpětnou vazbu, až na komentáře na Facebooku. Každopádně akce online měla i své výhody. Například se na videa mohli dívat lidé z celého Česka,“ popsala o jakou šlo výzvu.

Přesto Paurová preferuje vystoupení živě. Podle ní nelze atmosféru, která vzniká při kontaktu vystupujících s publikem, na obrazovku přenést. Pokud budou podmínky příznivé, plánuje Poezii do škol zopakovat i letošní rok. Autoři prozatím domluvení nejsou, ale složení bude patrně podobné jako v minulých ročnících. „Snažím se do škol vždy dostat hvězdy českého slamu, jako jsou Anatol Svahilec nebo Dr. Filipitch. Každopádně sestava bude určitě zase půl napůl - ženy a muži.“

Mezi další úspěšné projekty organizace Artco se může řadit Studentský den v Klementinu nebo přednášky profesorky Patricie Roberts-Miller o demagogii a demokracii. Ty proběhly v Parlamentu a na univerzitách v Praze a Pardubicích. „Před dvěma lety jsme pozvali do Česka americkou profesorku z Univerzity Texas. Můj táta si od ní přečetl knihu a pak si řekl, že ji musí přeložit do češtiny. Požádal mne, jestli ji nemohu nabízet v rámci svého spolku na našich webových stránkách,“ vysvětlila Paurová.

Artco spolupracuje také s pardubickou pobočkou Francouzské aliance, s níž v kooperaci uspořádali koncerty, autorská čtení v češtině a francouzštině, výstavy na pardubické univerzitě a jiná kulturní vyžití.

Adéla Paurová obecně upřednostňuje literární projekty, ovšem snaží se je propojit i s dalšími uměleckými odvětvími. V srpnu se lidé budou moci těšit třeba na promítání francouzského filmu Human od francouzského režiséra a fotografa Yanna Arthus-Bertranda. Promítání museli pořadatelé minulý rok zrušit kvůli covidu. Letos se pravděpodobně bude konat na pardubickém Příhrádku.

Kromě všech těchto aktivit podporujících kulturní dění v Pardubicích, pořádá zakladatelka spolku Artco rovněž jazykové vzdělávací kurzy. „Zatím fungujeme jako jazyková agentura. Do budoucna chci získat podporu na vzdělávání seniorů a dětí a na kurzy jim přispívat. Chtěla bych mít jednou multiužitkové centrum s vlastními prostory, prozatím na to bohužel nejsou prostředky,“ povzdechla si.

V jazykových kurzech angličtiny a francouzštiny se u ní mohou vzdělávat všichni, od dětí po seniory a od začátečníků po pokročilé. Záleží také na tom, čeho chce daný student dosáhnout. „S dětmi si především hraji a vytváříme spolu projekty, které pak mohou dělat i doma sami anebo s rodiči. Pro mě je důležité, že lekce studenty baví a sami projeví zájem jazyku věnovat více času i mimo lekce. To by měl být cíl každého lektora, motivovat lidi k samostatnosti,“ zdůraznila.

Paurová doporučuje se studiu jazyka věnovat každý den alespoň třicet minut, jazyk se jinak rychle zapomíná. Dále radí, aby se studenti snažili oprostit od své rodné řeči. „Nemusíte zrovna vyplňovat gramatiku, je lepší, když si povídáte. Filmy, písničky, seriály, knihy v daném jazyce taktéž hodně pomáhají. Učení by mělo být aktivní, ne pouhé pasivní sledování s českými titulky, ačkoli je to samozřejmě dobrý začátek.“

Sama se tímto způsobem aktuálně učí japonsky a denně nabírá a procvičuje získané znalosti.

ANETA KREJČÍK PLŠKOVÁ