Sošky dvou evangelistů, svatého Petra a Pavla, mají podle Hoferici celoevropský význam. „Toto dílo zcela jistě ukazuje slávu věnného města za panování Karla IV.,“ tvrdí Jiljí Hoferica. Místostarosta Chrudimě Pavel Kobetič potvrzuje, že sošky pocházejí z medlešického zámku. „Jsou zapsány jako movité kulturní památky. Expertíza říká, že pocházejí z první poloviny 15. století a kapucínský klášter byl přitom zničen husity v dubnu 1421. Jakékoliv spojení s dominikánským klášterem by bylo nutné nejprve prokázat,“ míní Pavel Kobetič.

O zakopání chrudimského klášterního pokladu, který byl údajně nyní nalezen, psal ve své knize Stará Chrudim historik Jiří Charvát. Ten na smrtelné posteli přepsal svou závěť na Rudolfa Hofericu, otce Jiljího Hoferici. O majetek se s původními dědici – městem, archivem a muzeem – Jiljí Hoferica teď soudí. Pověstné jsou i jeho dopisy různým institucím, u kterých se domáhá pomoci v soudní při.

Jiljí Hoferica tento týden napsal starostovi města Janu Čechlovskému dopis, ve kterém ho informuje o nalezení takzvaného chrudimského klášterního pokladu. „Na podkladě sdělení pana JUDr. Jiřího Charváta - autora knihy "Stará Chrudim" - byl nalezen pověstmi a staletími v paměti chrudimských obyvatel mnohokráte hledaný ztracený poklad, kterým byl kdysi vyzdoben klášterní kostel. Z obavy, aby sochy nebyly znesvěceny a snad i zničeny, zakopali je dominikáni kdysi v neklidných dobách na klášterní zahradě. Později, díky přesvědčení o zakopání soch na tomto místě (dnes Okresní soud v Chrudimi) a silným kořenům staré pověsti, prý vlastníci domu při smluvním převodu vlastnictví k zahradě vymiňovali podíl na nálezu soch. Druhé místo o zakopání soch bylo prý kdesi na hlavním náměstí a dle pověsti, když stín věží děkanského templu dopadne v čase odpoledním přesně o hodině třetí. Ovšem během toku času se zapomnělo nejen o kterou z věží jde, ale i o jaký čas roku se jedná.

Poslední místo o kterém lidské řeči běžely, byla hradební městská věž "Prachárna". Dokonce i zde bylo úředně pátráno, byly objeveny i schody sestupující kamsi dolů, bohužel zavalené stavebním odpadem. Dle názoru pana Jiřího Charváta se jedná o natolik závažné dílo, které svým významem zcela jistě ukazuje slávu věnného města za panování Karla IV. a kvalitou pokladu celoevropský význam nejen historický ale taktéž i společenský. Na závěr si dovoluji připojit osobní poznámku, že objev snad lze srovnat v místních poměrech významu Codexu Gigas z podlažického kláštera,“ píše Jiljí Hoferica chrudimskému starostovi.

Na otázku Deníku, konkrétně kdy a kde byl poklad nalezen, však Hoferica neodpovídá.