„Z hlediska výzkumu Chrudimi to byla první příležitost podívat se, jak vypadalo předměstí. Prvním překvapením, které bychom dnes rádi předvedli na přednášce, bylo, že se zástavba nijak nelišila. Předpokládali jsme, že na předměstí budou žít spíše chudší obyvatelé, ale nebylo tomu tak," vysvětluje archeolog Jan Frolík.

Písemné záznamy dokládají zástavbu na chrudimském předměstí až od počátku 18. století. Díky tomuto výzkumu bylo potvrzeno osídlení už o pět století dříve.

Potvrzený objev

Možná židovská lázeň mikve.   Jedním z nejpřekvapivějších nálezů na ploše plánovaného podzemního parkoviště se stala židovská rituální lázeň zvaná mikve. Navzdory úvodním pochybnostem byla nádržka jako mikve potvrzena

„Známe její stáří, a to z doby před rokem 1656 přičemž budova, ve které jsme ji nalezli, pochází ze 16. století, takže to je jedna z nejstarších mikví na našem území," doplňuje Jan Frolík.

V současné době je překrytá ochrannou deskou. Dokončení stavby však uvízlo na mrtvém bodě. „O památce ví město i investor. Alespoň slovně se zavázali, že s tím něco udělají, ale nejprve se musí vyřešit stavba jako taková," dodává archeolog.

Příští týden, též v úterý od pěti hodin, se v muzeu uskuteční další přednáška, tentokrát věnovaná dlouho zpochybňovanému chrudimskému hradu. Částečně na jeho zbytky narazil pří výzkumech v roce 2004 2006 Jan Frolík a jeho existenci definitivně potvrdil sondou při výkopu teplovodu za kostelem Nanebevzetí Panny Marie Jan Musil v letošním roce.

Další přednáška nazvaná Minulost ukrytá v lese odhalí posluchačům výsledky archeologických výzkumů v Železných horách v letech 2011 2014. „Můžeme nalákat na objevená rýžoviště zlata a pozůstatky po dolování železa. Železné hory jsou poprvé připomínány jako železné někdy na sklonku 13. století ve Zbraslavské kronice. Toto označení mělo svůj důvod, což vyplývá i z našich nejnovějších dokladů," vysvětluje archeolog Jan Musil.

Prezentovány budou také výsledky leteckého laserového skenování. S pomocí této technologie je možné nasnímat povrch, odstranit vegetaci a z povrchu číst, kudy vedly středověké cesty a kde bývala osídlení. „Na snímcích je vidět skoro každá krtina," dodává Jan Musil.

LUKÁŠ VANÍČEK