Setkala se snimi většina zVás a poznáte je na první pohled. Jsou mladí, usměvaví, slušně oblečení a sdeskami v podpaží. Jen co se přiblížíte na náměstí nebo kBorzně, zaměří Vás, osloví Vás a jen tak nepustí. Nehledí na to, co říkáte, sčím jste spokojeni, nabízejí tvrdě to, co jim poručí. Pracuji vreklamě. Naše klienty si hýčkáme, protože to vdnešní konkurenční době ani jinak nejde. Když nám někdo řekne ne, akceptujeme to. Když nám řeknou přesvědčte mě, chrlíme věcné argumenty. Já bych tyto mobilní nadšence poslala kdivadlu. Občas tam stojí tiše a klidně dvě dámy, vruce brožurku. Leckdo se usměje, leckdo je mine, možná se někdo zastaví. Nikoho neobtěžují, nepřesvědčují, ať si každý svoji cestu zvolí. Přála bych oběma zlatou střední cestu. Po ní se totiž obvykle dojde nejdál. Alespoň se to říká.