Výsledek je „půl na půl“.

Zatímco jedna skupina je přesvědčena, že se jí žilo lépe, druhá, stejně početná, jeví naprostou spokojenost.

Ve třetím názorovém táboře stojí ti, kteří sice jsou spokojeni, ale s výhradami.


Chybí jakékoliv fotografie, uvádí ředitel archívu

Chrudim – /ROZHOVOR/ Ivo Šulce, ředitele Státního okresního archívu Chrudim jsme se zeptali, jak je listopad roku 1989 zastoupen ve fondech zmíněné instituce.

Máte z tohoto období dostatek dokumentů?
Na jedné straně je tu materiálů dost, jejich počet se ale různí obec od obce. Mohou to být například u nás uložené obecní kroniky, zápisy z rady a pléna místních národních výborů, ze školních kronik. Například v Chrudimi jsou to takové střípky, které se dávají postupně dohromady. Taková fotografická dokumentace se ale shání velice špatně, a to pro jakékoliv místo okresu. Nějaké snímky mají v Regionálním muzeu Chrudim, my tu však nemáme fotku žádnou. Dost je ale různých tehdejších celostátních letáčků, je tu i část deníku Občanského fóra.

Dostávají se do archivu nějaké materiály i v dnešní době, tedy dvacet let poté?
Ano. Svou roli v tom dost často hraje i náhoda. Bohužel je to ale spíše tak, že když se například svých známých zeptám, zda něco z tehdejší doby nemají, tak mi řeknou, že už všechno vyhodili. Takhle jsem náhodou potkal i jednoho spolužáka z gymnázia. Slovo dalo slovo a došlo i na rok 1989. Zmínil se mi, že se zrovna chystá něco vyhodit. Nakonec mi dokumenty přinesl a nyní jsou z větší části na výstavě.

Máte o uvedené archiválie i nadále zájem? Mají vám lidé nabízet například věci z pozůstalosti?
Samozřejmě. V každém případě bychom se na ně alespoň rádi podívali. Ať se nikdo nebojí se svou nabídkou okresní archiv oslovit. Jak jsem předeslal, velký zájem bychom měli například o fotografickou dokumentaci. Rozhodně se tedy ještě nedá říci, že bychom měli podzim roku 1989 do posledního detailu zmapovaný.

Jak je to s videozáznamy nebo se záznamy na filmovém pásu?
Nemohu vyloučit, že někdo nějaké má, já jsem ale o podobných dokumentech zatím neslyšel. Máme v archívu fond Chrudimské kamery, v něm jsou ale poprvé dokumentované až volby z roku 1990.

Má vůbec smysl podobné dokumenty shromažďovat?
Vždycky to má smysl. Říká se přece, že historie je učitelka života. Ono to tedy neplatí doslova, protože člověk je do jisté míry nepoučitelný. Přesto ale má smysl si podobné události připomínat.

Jak tedy vidíte budoucnost? Říká se přece, že zkušenost je nesdělitelná. Nebudou tak další generace bez ohledu na dobře míněné rady, bez ohledu na archívy a další dokumenty, opakovat znovu všechny naše chyby?
Souhlasím. Lidi budou stále zkoušet něco nového. Možná ty jejich pokusy budou vypadat trochu jinak a snad budou i na jiné úrovni. Že bychom ale trvale spěli k nějakým lepším zítřkům, to se určitě říct nedá.

Odbočme teď od listopadu 1989. Čtenáře by možná zajímalo, jak dlouhé období chrudimský archiv prostřednictvím nashromážděných dokumentů pokrývá a jakou nejstarší listinu vlastně máte ve svých fondech?
Najdete u nás archiválie od roku 1307 do roku 2008. Nejstarší písemností je zakládací listina Ronova nad Doubravou. (man)