Město Chrudim připravuje v rámci nové koncepce odpadového hospodářství i větší osvětu. Jejím cílem je motivovat veřejnost k nižší produkci či výrazně lepšímu třídění odpadů. V případě velkého úspěchu může tato osvěta přinést i nižší poplatky za komunální odpad.

„Někdy stačí velmi málo a zpracování odpadů může být mnohonásobně efektivnější. V Chrudimi máme například 92 nádob na papír či 179 nádob na sklo. Mnohdy ale v rámci svozu odpadu najdeme v zaplněném kontejneru o celkovém objemu 1 100 litrů pouhých dvacet kilogramů papíru. Vozit vzduch celý systém nakládání s odpady velmi prodražuje. Přitom stačí například velkou krabici roztrhat. Někdy jen sešlápnutí nestačí a krabice opět nabude na objemu. Pak se zdá kontejner plný a lidé tak kvůli tomu odkládají odpad v okolí separačních hnízd," upozorňuje místostarosta Roman Málek.

Problém se zvětšuje

Na základě přání veřejnosti jsou v současné době i prověřovány různé možnosti diferenciace ceny za svoz komunálního odpadu v přímé souvislosti s jeho objemem.

„Ze zahraniční už známe první zkušenosti Göteborgu, kde je nedaleko naše spřátelené město Partille. Systém není úplně jednoduchý, ale je potřeba začít pracovat co nejdříve. Okolo roku 2025 bude problém s likvidací komunálního odpadu, neboť již nebude možné přímo skládkovat. A náklady na likvidaci odpadu bude muset někdo zaplatit, proto když vytřídíme maximum, ušetříme neuvěřitelné množství peněz. Jen ilustračně – kdybychom využívali spalovnu kupříkladu za tři miliardy a měla si zaplatit provoz a odpisy za třicet let, může likvidace tuny odpadu vycházet na tisíce korun," doplňuje Málek.

Méně vyhodit i platit

Systém selektivní evidence odevzdaného netříděného odpadu by mohl být založen na dnes běžných moderních technologiích. „Všichni známe čipy, jakými je opatřováno například dražší zboží v hypermarketech. Jde o rozměrově drobná pasivní zařízení, která nepotřebují vlastní elektrické napájení. Pokud by byla popelnice té které domácnosti opatřena podobným jednoznačně identifikovatelným čipem a pokud by byl popelářský vůz zároveň vybaven čipovou čtečkou a také přesnou váhou, bylo by následně okamžitě jasné, kolik odpadu bylo od toho kterého domu odvezeno," vysvětluje místostarosta.

Celkový poplatek hrazený jednotlivcem za svoz a likvidaci směsného odpadu (v Chrudimi je to nyní 600 korun) je součtem několika položek. Jednou z nich je i částka, kterou je nutno hradit provozovatelům skládky komunálního odpadu. A právě tuto položku by lidé mohli ovlivnit. „Svědomitěji třídící člověk by do popelnice nasypal méně směsného odpadu a tudíž by také méně zaplatil za jeho uložení," podotýká Roman Málek s tím, že naopak vytříděný odpad, jenž tvoří dále přeprodávanou a průmyslově využitelnou surovinu, by o to výrazněji posílil příjmovou stránku systému.

Největší individuální přínos by systém měl pro lidi z rodinných domů nebo z malých bytovek. U obyvatel paneláků a větších bytových domů nelze samozřejmě kalkulovat například s jedním kontejnerem pro každou domácnost. Váhu odevzdaného odpadu by tak bylo nutné v tomto případě mezi jednotlivé domácnosti rozpočítávat.