Tak to není, voliči rozdávali karty vědomě, říká vrchlabský politolog JIŘÍ ŠTEFEK.

Co říkáte propadáku KDU-ČSL? V Pardubickém kraji měli téměř šest procent, ale totálně propadli v Královéhradeckém kraji?
Ano, slovo „propadák“ je v této souvislosti zcela na místě. Zisk 3,79 procenta hlasů pro KDU-ČSL je v tomto kraji skutečně katastrofou. Když si uděláme srovnání s rokem 2006, tak letos v tomto regionu lidovci přišli o devět tisíc hlasů. Královéhradecký kraj - respektive jeho „venkovské“ okresy - vždy patřil mezi celostátní opěrné body strany. A letos? Náchod 6,21 procenta, Rychnov nad Kněžnou 5,08 procenta… To je opravdu málo. Ono to pro lidovce nedopadlo slavně ani v Pardubickém kraji, kde získali 5,93 procenta. Ani tady by to na mandát nedalo. A proč ten propad? Strana se zcela opomněla vymezit v programu vůči ekonomickým tématům, které byly alfou a omegou voleb. Za druhé to byla tak trošku tajnůstkářská volební kampaň a za třetí bych jmenoval neoblíbenost Cyrila Svobody, který si neudělal dobré jméno svými spory s charitou.

Jak vnímáte obrovský zisk TOP 09 v Královéhradeckém kraji?
Zisk nové konzervativní strany je skutečně unikátní, a to nejen na východě Čech. První volby a hned zisk19,24 procenta hlasů a tří mandátů k tomu, to je pro TOP 09 skvělý výsledek. Velikou podporu si vysvětluji tím, že Královéhradecký kraj v rámci země patřil vždy k těm více pravicovějším, a když lidé nedali hlas ODS, dali ho této straně. Navíc se tu projevil i bonus ve spolupráci s hnutím Starostové. Tito lokální politici přivedli i nové voliče, které by TOP 09 nejspíš nezískala.

Volby provázela nízká volební účast, přesto komunisté v obou krajích zaznamenali relativní neúspěch… Nízká účast přitom KSČM díky disciplinovanému voličstvu nahrávala?
Tak předně, hlasy pro komunisty je třeba vnímat jako protestní hlasy. Za druhé, procentuální zisk komunistů byl nižší než v minulých letech. Ale pro východočeské kraje je v případě KSČM označení „relativní neúspěch“ zcela přesné. Strana sice ztratila nějaké hlasy a procenta, ale mandát v každém kraji obhájila. Každopádně se tu projevuje něco, čemu se říká voličská mortalita. Jinými slovy řečeno: komunistům voličstvo vymírá a strana za ně nemá dostatečnou náhradu. Tento trend bude pokračovat.

Na kandidátkách kroužkovali jen voliči ODS, Věcí veřejných a TOP 09, zato kandidátky ČSSD zůstaly mnohem více tak, jak si je straníci namalovali. Čemu nezájem voličů levice o preferenční hlasy přisuzujete?
Pravda je, že u ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se kroužkovalo více. Je to nejspíš odraz přímější a individuálnější kampaně, kterou mnozí pravicoví kandidáti dělali. Například je zcela nevídané, že například v rámci ODS v Královéhradeckém kraji nepostoupil do Poslanecké sněmovny nikdo z první trojice na kandidátce, ale naopak jistý Jan Pajer na posledním místě kandidátky získal 3068 hlasů a stane se poslancem.

Východní Čechy: Nově zvolení poslanci

Z 21 poslanců 15 nových tváří. Takovou obměnu nezažil ve víkendových parlamentních volbách žádný jiný český region. V Pardubickém kraji (poslanci uvedení v horní řadě) si udržel křeslo pouze Miroslav Váňa z ČSSD, všichni ostatní budou sněmovní nováčci. Voliči v Královéhradeckém kraji, který má o jednoho poslance více (dolní řada), vyslali do sněmovny šest nováčků. Udrželi se pouze všichni tři zástupci ČSSD, Soňa Marková z KSČM a Zdeňka Horníková z ODS.
Nově zvolení poslanci za východní Čechy.

Ujala se opravdu akce „kroužkujte poslední čtyři“, jak tvrdí někteří neúspěšní „tutoví“ kandidáti za ODS a TOP 09, nebo to není pravda a lidé kroužkovali tak, jak chtěli, podle známých jmen a tato tvrzení neúspěšných jsou jen výmluvou?
Řekl bych, že záleželo vždy na osobnosti konkrétního kandidáta, jeho známosti a zkušenosti, jakou s ním lidé měli. Zatímco na Královéhradecku voliči totálně přeházeli poslance za ODS, u TOP 09 žádné změny neudělali. V Pardubickém kraji to předělali od základu u obou stran. Každopádně je dobře, že lidé kroužkovali a ukázali politikům svou vůli měnit rozhodnutí stranických sekretariátů. A spekulace těch či oněch nezvolených kandidátů mně nepřísluší hodnotit.

Oba východočeské kraje opět měly vysokou, nadprůměrnou volební účast. Proč?
Zjevně zafungovala touha místních obyvatel se vyjádřit k současnému dění a vystavit vysvědčení politiků. Vysokou účast Východočechů hodnotím jako výraz zájmu o veřejné dění a je mi to velmi sympatické.