Rozbalujeme náš stroj, který křtíme pro jeho duhové zbarvení Hipík. Navazujeme provázek a následuje první start. Vzápětí i první pád. Vítr nefouká, Hipík se líně převaluje dva metry nad zemí, ale nejeví snahu se dostat výše. Nejsme jediní, kdo má obdobné problémy.

Draci všemožných konstrukcí, tvarů i barev vypadají kouzelně, ale když nefouká, tak se nedá svítit. Pozor! Jemný poryv mi olízne tvář, nastavím Hipíka po větru, jeho povrch o rozloze metr čtvereční nabereme vzduch a šňůra se napne. „Povoluj, povoluj!" Křičím na přítelkyni Míšu, která třímá klubko motouzu. Ubývají další a další metry. Hipík stoupá. „Vzhůru, jako orel," povzbuzuji našeho draka. „Leť, ty ptáku!" Hrozím vzápětí, když se Hipík zastaví, malinko s sebou cukne a hrozí pádem.

Chytnu lanko, a prudce jej stáhnu k zemi. Tím plocha draku nabereme lepší úhel, chytí vítr a jde zase vzhůru. Co chvilku je třeba motouzek povolit nebo přitáhnout. Pouštět draka je opravdu kumšt, protože byť se start jeví jako nejnáročnější část operace, není jediná. Najednou je hipík 50 metrů vysoko a nám dojde provázek. Koupíme si proto druhé klubko, chytnu motouz do zubů a začnu navazovat. Drak je v tu chvíli pochopitelně stále ve vzduchu. Jakoby Hipík postřehl, co dělám, cukne s sebou. Jestli povolím, přijdu o draka, nebo o chrup.

Utáhnu uzly a drak může do nebe. Zuby ale zatraceně bolí. A najednou je klid. Vítr je sto metrů nad zemí už tak silný a pravidelný, že se Hipík ani nehne a na napnuté lanko by se dalo brnkat. Udržíme jej tam ještě hodinu, než se rozhodneme přistát. S Míšou však posléze hodnotíme, že nejzábavnější část byla ta do padesáti metrů nad zemí.

Organizátoři během odpoledne hodnotili také tři kategorie v soutěži. Nejvýše, a to bezmála 450 metrů nad zemí, se vznášel drak Marušky Parůžkové. „Výš jsme nemohli, protože by zasahoval nad letiště," doplňuje její tatínek. Největšího draka pouštěl Adam Mikuláš. Kateřina Turinová s sebou měla nejkrásnějšího doma vyráběného draka. „Doma dělaných draků jsme tu ale moc neviděli, byly tu tak tři," dodává za organizátory Ondřej Vrbovský.

Lukáš Vaníček