Ke stopce u Kutřína přispělo i nepředvídatelné zjištění, že podloží je méně soudržné, než se původně předpokládalo. Tím je ovlivněna stabilita bočních svahů a není rovněž možné využít odstřelené zeminy k původně zamýšleným stavebním účelům.

Povodí Labe po odstoupení stavební firmy vypsalo v říjnu výběrové řízení na nového dodavatele stavby. Nabídku měly firmy podat do letošního 25. května. Na zakázce při prvním pohledu zarazí částka, která je oproti původnímu rozpočtu dvojnásobná - činí 796,7 milionu korun bez daně.

Kolik firem projevilo zájem poprat se s velkým soustem, Povodí Labe nechce prozrazovat. "Dokud výběrové řízení neskončí, takové informace nepodáváme," řekla mluvčí společnosti Hana Bendová.

Téměř dvojnásobná nabízená částka má vysvětlení - podepsala se na něm současná drahota. "Řídí se tím, co už je hotovo a co se musí teprve postavit. Projekt samozřejmě zohlednil současnou inflaci a zvýšení cen stavebních materiálů," řekla Deníku Hana Bendová.

Dílo spočívá ve vybudování suché retenční nádrže, poldru. Konstrukce hrázového tělesa bude mít délku 146 metrů, maximální výška hráze nad terénem dosáhne osmnácti metrů. Součástí stavby je navýšení stávající mostní konstrukce na komunikaci II. třídy na trase Skuteč – Litomyšl.

Protizáplavová stěna ve Štěnci, jejíž výstavba byla dokončena začátkem června, je co do objemu finančních prostředků oproti kutřínskému poldru jen trpaslíkem, ovšem má obrovský význam. Stála necelých sedm milionů korun a jde o první stavební akci, kde zajišťoval financování a technický dozor Institut environmentálních výzkumů a aplikací - IEVA, jehož zakladatelem je Pardubický kraj.

Psali jsme již:

V podstatě jde o chytré řešení problému, který dlouhá léta sužoval štěnecké obyvatele.

Kutřín
Nádrž je situována na Krounce pod obcí Kutřín, těsně pod soutokem s Martinickým potokem, v místech, kde údolní niva přechází do úzkého údolí nad obcí Předhradí. Suchá nádrž je schopna zachytit 3,65 milionů kubíků vody. V případě maximální kapacity nádrže bude zatopená plocha činit 68 hektarů.

Asi půl kilometru nad vesnicí je na Řepnickém potoce vybudován rozdělovník, který pustí jen takové množství vody, které proteče potrubím ve Štěnci. Zbývající průtok je přesměrován přes místní rybník, takže se obci zcela vyhne.

„Ve Štěnci čekali na takové opatření už delší dobu, je proto skvělé, že se stihlo za několik měsíců vybudovat a povodně v této části Jenišovic snad budou minulostí. Stěžejní pro nás bylo, že jsme mohli akci investorsky převzít od Lesů ČR, podařilo se nám odkoupit všechny pozemky, a že IEVA získala na projekt finanční podporu prostřednictvím Norských fondů z výzvy Bergen, která pokryla asi 85 procent celkových nákladů na stavbu,“ uvedl radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.

IEVA letos pořádá semináře pro obce, které se chtějí zbavit problémů se suchem a nedostatkem vody.

„Prověřujeme nyní možnosti revitalizace řeky Svitavy v úseku mezi Březovou nad Svitavou a Hradcem nad Svitavou tak, aby došlo ke zlepšení stavu koryta a nivy řeky. Dalším projektem, na kterém pracujeme, je revitalizace Banínského potoka. Kromě toho se nám podařilo zrealizovat výsadby u cyklostezky z Jevíčka do Velkých Opatovic. Chystáme i výsadbu na polní cestě, která propojuje město Luži s místní částí Radim,“ představil záměry Institutu environmentálních výzkumů a aplikací jeho ředitel Petr Řezníček.