Alej založená v roce 1774 majitelem nasavrckého panství Janem Adamem Auerspergem i letos vydala velké množství plodů, a to navzdory svému stáří a inkoustové chorobě, se kterou Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory sveřepě bojuje už dlouhé roky. Sběr kaštanů každoročně zajišťuje místní základní škola, která je posléze prodává, ale hodně plodů je ponecháno na zemi právě kvůli návštěvníkům Kaštanobraní.

"Je to velmi pěkná akce. Jako každý rok jsem si užila příjemnou atmosféru s hezkým kulturním programem a bohatou nabídkou stánků. Ale nejvíc mě vždy potěší, že si mohu vlastnoručně nasbírat jedlé kaštany, což jinde není v tak velké míře možné. Udělalo mi to ohromnou radost," řekla důchodkyně Libuše, která do Nasavrk zavítala z nedalekých Pardubic.

Tradiční pečené kaštany, kaštanová nádivka, pralinky s kaštanovou náplní či kaštanová zmrzlina nebo pivo - to je jen malý výčet pochoutek, které mohli návštěvníci sobotního odpoledne v Nasavrkách ochutnat. Kdo se zakousl do šťavnatého kaštanového speciálního hamburgeru, byl příjemně překvapen jeho chutí. Do Nasavrk se stánkem jako tradičně z Horky zavítal Jiří Burkoň se svým týmem Giles burger. "Z pyré z pečených kaštanů jsme udělali majonézu, kterou jsme potřeli obě vnitřní strany, aby vynikla chuť. Do hamburgerů jsme tentokrát dávali vepřové trhané maso připravené metodou sous-vide a musím říct, že naši zákazníci nešetřili pochvalami," řekl s úsměvem Burkoň.

V kulturním programu vystoupili členové národopisného souboru Formani, diváky potěšil i dětský soubor Sejkory a jako tradičně na pódiu zahrál a zazpíval Marek Lejhanec.

Stromy sužuje houba

Ani letos nechyběla přednáška o sadu jedlých kaštanů, který se rozkládá na téměř dvouhektarové ploše. Ojedinělou státní přírodní památku v posledních letech trápí inkoustová nemoc, která byla zjištěna v roce 1997. Koruny stromů byly viditelně zmenšené a řidčeji olistěné na odumírajících větvích. Ukázaly se i nekrózy kůry a červenofialové zabarvení bělavého dřeva. Po odkrytí půdy z kořenů se objevilo typicky inkoustově černé zbarvení půdy. Podle těchto příznaků se jedná o napadení houbou, která způsobuje takzvanou inkoustovou chorobu kaštanovníku jedlého.

Kaštanové aleji se dostává veškeré možné péče spočívající v aplikaci mykocidních přípravků a prořezávání napadených větví. Díky usilovnému boji s inkoustovou chorobou nemusel být v posledních letech poražen žádný z více než devadesáti stromů.

Kaštanku, kterou založil kníže Auersperg poté, co dovezl mladé sazenice stromů z Itálie, provází pověst, podle které by si muži měli před vstupem do sadu obrátit levou kapsu. V Kaštance se totiž zjevuje bílá paní, která ty, kteří si kapsu neobrátí, utancuje k smrti. To se ale při sobotním Kaštanobraní nestalo, obrácenou kapsu ale mohli bezesporu mít ti, kteří neodolali pestré nabídce prodejců originálního zboží.