"Téměř každý sbor vlastní historickou techniku, stříkačku nebo dokonce hasičský automobil. Některé stroje mají dokonce historii, která vydá i na několik stran knih a možná i na celé kapitoly," říká starosta Krajského sdružení hasičů Pardubického kraje Josef Bidmon.
Historie dobrovolných hasičů na území dnešního Pardubického kraje se píše už více než sto padesát let. Nejstarší organizované sbory vznikaly od padesátých let 19. století. V Pardubicích byl dobrovolný hasičský sbor založen v roce 1878. O čtyři roky později se ustavila pardubická hasičská župa, která na přelomu století sdružovala už tři desítky sborů. A s tím, jak vznikaly další sbory, přibývala i hasičská technika.
"Na území Pardubického kraje se nachází obrovské množství hasičské techniky a téměř každý sbor pečuje o nějaký zajímavý kousek," potvrzuje autor knihy Martin Štěpán.
V návaznosti na rostoucí počet hasičských sborů, které se bez stříkaček, cisteren a dalšího potřebného vybavení samozřejmě neobešly, vznikaly i specializované firmy vyrábějící hasičskou techniku. V knize se připomíná historie dvou, továrny požárních stříkaček Stratílek ve Vysokém Mýtě a továrny na hasičské nářadí Smekal ve Slatiňanech. Zakladatel první z nich, vysokomýtský rodák Václav Ignác Stratílek založil svoji, původně malou rodinnou firmu v roce 1899. "Zpočátku pracoval pouze se svou manželkou Annou a byl ve své firmě šéfem, konstruktérem, mistrem i dělníkem. Velký zájem o výrobky firmy musel řešit dalším rozšířením prostor a zvýšením produkce. Poptávka převyšovala nabídku, po třech letech pracovalo v podniku již 12 zaměstnanců," vysvětluje autor knihy Martin Štěpán.
250 historických i současných fotografií
V roce 1913 měla Stratílkova továrna 54 zaměstnanců. Jen pro představu, krátce po založení produkovala firma Stratílek až 500 kusů berlových stříkaček ročně. Největším rozvojem prošla továrna na konci 20. a ve 30. letech minulého století, kdy se vyhoupla na špici domácí produkce hasičské techniky. Práci v továrně našlo přes 100 zaměstnanců a filiálky měla i v Žilině nebo zakarpatském Užhorodě. Před znárodněním v roce 1948 zaměstnávala už 237 lidí. Po únoru museli potomci zakladatele z firmy odejít a Václav Stratílek byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 12 let těžkého žaláře. Firma se v roce 1950 stala součástí nově zřízeného národního podniku Továrny na hasící zařízení. O pětatřicet let později byla tradiční výroba hasičské techniky přenesena z Vysokého Mýta do Poličky, kde funguje dodnes.
Podobný osud potkal i slatiňanskou továrnu, kterou v roce 1891 založil Raimund Augustin Smekal. Na přelomu století, podobně jako Stratílek, zaměstnával kolem 200 pracovníků, obchodní pobočky firma měla v Turčianském Sv. Martině, Vídni, Lvově nebo Záhřebu. V roce 1949 byla továrna znárodněna a později byla sloučena s vysokomýtskou Karosou.
Na 157 stranách knihy naleznou milovníci hasičské techniky bezmála 250 historických i současných fotografií, které dokládají vývoj hasičské techniky ve více než stovce dobrovolných sborů z Pardubického kraje od konce 19. století. Nejstarší technikou se mohou pochlubit hasiči v Žamberku, ruční zápřahovou stříkačku zakoupil už v roce 1820 majitel panství hrabě John Parish. Historickou techniku vyrobenou ještě v 19. století opatrují hasičské sbory v Skořenici, Radiměři, Nasavrkách, Písečné, Ložici, Líšnici, Litětinách, Kornici, Korouhvi, Labských Chrlicích, Horní Čermné nebo Jevíčku.
"Važme si našich předchůdců a buďme jim zavázáni za odkaz, který nám svěřili jak v hmotné, tak i nehmotné podobě. Starejme se také o historické fragmenty, které se podařilo uchovat až do dnešní dnů," apeluje na dnešní dobrovolné hasiče v kraji starosta Josef Bidmon.
