„V poslední době jsou vidět i za bílého dne, což dřív nebývalo. Na chodníku a na ulici před domem nám každou chvíli šmejdí dva tihle hlodavci. Vždycky vylezou z kanálu a za chvilinku zas vlezou zpátky. Další potkan nám pobíhal na dvorku za domem. Chodil ujídat žrádlo pro ptáky, které jsme tam skladovali v kbelíčku," popisuje patálie s potkaními rejdy Chrudimačka Monika Kořínková.

Ke slovu tak přicházejí mechanické sklapávací pasti. „Potkany lákáme do pastí na kousek chleba. Opečeného, protože opečený jim prý lépe voní. Trávit potkany nechceme, už proto, že v domě jsou děti a bojíme se, že by třeba mohly otrávené návnady omylem ochutnat," říká Chrudimačka, podle níž řeší stejnou potíž i mnozí z jejích sousedů.

Peníze by pomohly

Podle Petra Kopeckého, vedoucího městského odboru územního plánu a regionálního rozvoje, vynakládá město Chrudim na deratizaci veřejných prostor každoročně až dvě stě tisíc korun. „Aby byla taková deratizace úspěšná, bylo by vhodné, aby se k ní připojili i ostatní vlastníci bytových domů a pozemků," upozorňuje vedoucí odboru.

Potíž je ale v tom, že řadový občan se o aktuální deratizaci městských objektů, stejně jako o deratizaci kanalizační sítě ve vlastnictví města, většinou ani nedozví. Nemůže tak své „deratizační úsilí" časově sladit s počínáním města, což by bylo pro redukci potkaních stavů nejúčinnější. Deratizér ale obvykle informuje jen potenciálně rizikové firmy, nakládající ve velkém například s masem, obilím nebo s dalšími potravinami.

Podle Petra Kopeckého zvažuje město sepsání vyhlášky, která by občany vždy v jistém období vyzvala k deratizaci jimi využívaných prostor. „Přivítal bych také, kdyby se částka v rozpočtu města zvýšila až na 300 tisíc korun, což by mělo na pár let potkaní populaci zatlačit," dodal Petr Kopecký.