Zeditovaná tsková zpráva Pardubického kraje

Už rok a půl Pardubický kraj požaduje, aby se při opravách silnic II. a III. tříd využíval víceprocentní asfaltový recyklát. Takzvaný R-materiál se bere z původní vozovky a při stavbě z části nahrazuje nedostatkové kamenivo. Současný podíl ve finální směsi je 15 procent a do budoucna se má jeho využívání výrazně zvýšit nejenom u asfaltu.

Pardubický kraj má ve správě přes 3300 kilometrů silnic, které průběžně opravuje. Letos na tyto účely poputují téměř tři miliardy korun a zajímavostí je, že při zachování stejné technologické kvality budou všechny tyto stavby výrazně ekologičtější. Při jejich rekonstrukci totiž stavaři musí povinně používat R-materiál, tedy recyklovaný asfalt a kamenivo z původní komunikace.

Více o R-materiálu najdete ZDE

Krajská samospráva tuto metodu používá již od roku 2022 a plánuje ji v příštích letech aplikovat ve větší míře.

„Laicky řečeno, část staré silnice rozemeleme a použijeme jako podklad pro novou. Změní se jenom to, kolik recyklátu budeme používat. R-materiál se osvědčil, šetří přírodu i krajskou kasu, takže jsme zadali analýzu, na jejímž základě vzniknou pro stavebníky pokyny, aby do ložné vrstvy dávali od 20 do 40 procent recyklátu. Do podkladové vrstvy pak mezi 20 a 50 procenty. Do obrusných vrstev zatím R-materiál dávat nebudeme. Nechceme nic uspěchat, pokračujeme postupně, ale s jasným cílem. Tím je využívat materiál, který by jinak zbytečně končil na skládkách,“ vysvětluje první náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.

Polární záře, Špindlerův Mlýn.
Polární záře na východě Čech? Byl to zážitek, máte ještě dvě šance

Podle Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) využívání recyklátu nesnižuje výslednou kvalitu komunikace, takže je možné bez obav objem R-materiálu zvyšovat.

„Asfaltové směsi s použitím R-materiálu se používají v silničním hospodářství již více než 10 let, ale v menších poměrech do 10 procent. Aktuálně požadujeme 15 procent a do budoucna se toto číslo bude ještě zvyšovat. Vše konzultujeme s odborníky z praxe a naše záměry jsou v souladu s platnými normami, takže v tom není problém. S ohledem na nedostatek kameniva z tuzemských lomů či jeho nutnost ho transportovat na velké vzdálenosti bude poptávka po R-materiálu růst,“ popisuje ředitel SÚS Pk Zdeněk Vašák.

A jaká je finanční úspora při používání R-materiálu? Prvotní je v tom, že se ušetří peníze, které by se jinak musely vynaložit za uložení materiálu na skládku. Další je pak při přípravě směsí, v případě betonu se jedná o úsporu od zhruba 80 do 250 korun za tunu v závislosti na jeho kvalitě. U asfaltu se pak jedná v průměru o 120 korun za tunu.

Kromě asfaltu a kameniva se bude ze starých silnic do budoucna recyklovat i beton. Při sanacích spodních vrstev se bude používat v 50 až 100 procentech.

„Zpracovatelé zmíněné studie nám mimo jiné dodají data, o kolik snížíme uhlíkovou stopu při rekonstrukcích, pokud budeme více využívat R-materiál. I to je věc, která se bude muset do budoucna řešit, a chceme na to být v předstihu připraveni. Asfaltová směs s recyklátem vychází i ekonomičtěji, protože se jeho použitím snižuje výsledná cena. To ale není ten hlavní důvod, proč jsme se vydali touto cestou. Je důležité, aby zájem o R-materiál deklarovaly další kraje a Ředitelství silnic a dálnic, protože pak mohou obalovny bez obav investovat do nových technologií a připravovat pro rekonstrukce obalové směsi s vysokým podílem recyklátu. Pro ilustraci dodám, že nové vybavení stojí mezi 40 a 50 miliony korun. Obalovny jsou ochotné vše připravit v požadovaném složení, jen musí vědět, že poptávka po těchto směsích bude dlouhodobá,“ dodává náměstek Kortyš.

A jaká je finanční úspora při používání R-materiálu? Prvotní je v tom, že se ušetří peníze, které by se jinak musely vynaložit za uložení materiálu na skládku. Další je pak při přípravě směsí, v případě betonu se jedná o úsporu od zhruba 80 do 250 korun za tunu v závislosti na jeho kvalitě. U asfaltu se pak jedná v průměru o 120 korun za tunu.

Mohlo by vás také zaujmout: Kauza Pohodlí u soudu: soudce vyhodil opilého svědka. Vypovídala matka Pavla J.

Zdroj: Iveta Nádvorníková