Nechybí mezi nimi ani jména některých umělců či dalších veřejně známých lidí.

Obavy z toho, že by se Národní hřebčín Kladruby mohl i se svou slatiňanskou pobočkou dostat do soukromých rukou, má především občanské sdružení CERNO ET SCRIBO, jehož členové kvůli tomu nedávno napsali i otevřený dopis ministrovi zemědělství.

Organizátoři petice zpochybňují už nedávné založení příspěvkové organizace, jejímž úkolem má být zajištění stamilionových evropských dotací pro hřebčín.

Ať poslanci vědí, o co jde

"Účelem petice je zmobilizovat lidi a zachovat historický odkaz i samotný hřebčín příštím generacím. Hřebčín byl po celá staletí státním majetkem a nebylo potřeba jej privatizovat. Není jej potřeba privatizovat ani dnes. Stačí, když se k problému postaví stát čelem a hřebčín zafinancuje,“ domnívá se organizátor petice Jiří Dušek.

Tomu nestačí ani stanovisko ministra zemědělství, podle něhož se o privatizaci nikdy nejednalo. „Myslím, že majetek se teď v tichosti sumarizuje a připravuje se k nějakému odchodu, rozpuštění, privatizaci. Tak, aby to nebylo moc vidět. Proto předáváme petici poslancům – aby pochopili o co jde a ujali se své kontrolní funkce,“ vysvětluje Dušek.

Zaměstnanci se bojí o místa

Národní hřebčín Kladruby a chov starokladrubských koní považuje Dušek za památku o významu Karlova mostu. „To je, jako by se pražský primátor posadil na mosteckou bránu a prodával turistům dlažební kostky s vlastnoručním podpisem. A zároveň by na druhé straně čekal, že dostane na opravu mostu z Evropské unie nějaké dotace,“ popisuje Dušek.

Bývalá ředitelka kladrubského hřebčína Lenka Gotthardová vede nyní hippologické muzeum ve Slatiňanech a s lidmi od koní je nadále v denním kontaktu. „Mezi zaměstnanci jsou obavy, myslím, že každý má strach o své místo,“ říká Gotthardová.

Bývalá ředitelka byla nedávno obviněna, že má na nedobré situaci hřebčína vlastní podíl. „Vždy jsme byli podfinancováni, v rámci možností jsme činili maximum. Ať už jde o různé akce nebo o alespoň drobné opravy a investice,“ hájí se Gotthardová.