Motykou se do hlíny udělá hluboká díra, do níž se vloží krátká větvička s několika listy. „Už sázíme šestý stromek,“ hlásí s nadšením osmiletý Michal, zatímco do země vkládá sazeničku dubu zimního. Stejně jako další stovky lidí přišel v sobotu ke Švýcárně ve Slatiňanech, aby společně zasadili stromy nové generace. „Sucho, kůrovec a vítr se nevyhýbají ani této oblasti,“ vysvětluje výběr lokality Zuzana Neznajová z Lesů České republiky, které akci Den za obnovu lesa pořádají.

Lesníci kvůli kůrovcové kalamitě v současné době kácejí dvakrát až třikrát více stromů ročně, než tomu bylo dříve. V lesích tak vznikají rozlehlé mýtiny a jinak tomu není ani ve Slatiňanech.

Proto organizátoři připravili až 12 tisíc sazenic jedlí, borovic, dubů a buků, které přijeli zasadit lidé z širokého okolí. „Dělejte to kvalitně, abyste si za pár let mohli prohlédnout svůj vzrostlý strom,“ upozorňuje pracanty, mezi nimiž jsou lidé všech věkových kategorií, jeden z lesníků. „Jeden kope, druhý sází,“ rozděluje lesník úkoly.

Michal tak se svým bratrem hledají oranžový puntík, který jim značí vhodné místo pro zasazení nového stromu. Nejdříve motykou odhrabují listí a jehličí, poté kopou díru a nakonec nakypřenou půdu kolem čerstvě zasazené rostliny udusávají.

Na sázení se čekají fronty

Řada je nyní na dalších, u sázení se střídá jedna skupina za druhou. Tvoří se i fronty, lidé čekají na mýtinách plných kusů kůry, v níž jsou prožrané cestičky od brouků. Slova smrk, kůrovec a lýkožrout jsou těmi nejskloňovanějšími. „Proč jsme museli čekat na kůrovce, aby nám řekl, že máme špatnou stavbu lesa?“ ozve se z davu postarší pán.

Chrudim pečuje i o drobné památky. Další opravy křížků, památníkůa hrobů budou následovat
Chrudim pečuje i o drobné památky, další opravy budou následovat

Dobrovolníci se dozvídají, že problém vznikl už za průmyslové revoluce, kdy byli lidé hladoví po dřevu a začaly se objevovat mýtiny. „Potřebovali, aby jim lesy opět rychle vyrostly, takže je zalesňovali především borovicí a smrkem,“ vysvětluje revírník Pavel Zábranský. Dnešní lesníci sázejí vhodnější dřeviny, cesta za různorodým lesem je ale dlouhá. „Obnova lesa probíhá desítky let,“ popisuje Zábranský.

Suchý strom cítí na dálku

Smrkové monokultury v kombinaci s velkým suchem lákají kůrovce. „Lýkožrout na dálku cítí suchý strom a řekne si: ‚Jé, super, tenhle mě nezavalí pryskyřicí‘. Když dneska řízneme do smrku, skoro žádná pryskyřice z něj nevyteče,“ vypráví revírník. Když zmíní, že strom do měsíce od napadení umírá, skupinou se rozlehne děsivé ticho.

Na dalším stanovišti si tak lidé zkouší strom zbavit kůry, protože i z pokácené dřeviny může kůrovec vyletět. „Takzvaným odkorněním se přeruší vývoj kůrovce,“ vysvětluje další lesník malému chlapci, který dlouhou škrabkou odlupuje z pokáceného smrku kůru. Když kus dřeviny odpadne, nachází na něm bílé larvy kůrovce. „Vezmeme je do školy ukázat paní učitelce,“ informuje maminku.

O kus dále se také pracuje, lidé však mají volno, těžké klády tu tahají koně. „Dnes se všechno serve stroji a koně se pro těžbu už téměř nevyužívají,“ hlásí kočí a následně dává koním další povel, kam mají klády posunout. Ti zaberou a s velkým rachotem a praskáním větví posouvají dřevo o několik metrů dál.

Elektrárna Opatovice
Uhlí v Opatovicích chtěli soudruzi nahradit uranem