„Nic proti samotnému lomu nemáme, ale provoz nákladních aut už je neúnosný. Chceme v obci osadit stabilní radar s možností pokutování,“ uvádí prosetínský starosta Michal Vychroň. Určitým řešením by bylo vybírání mýta, ale silnice patří Pardubickému kraji. Ten v minulosti investoval do její opravy desítky milionů korun, ale už nyní je úsek kvůli nadměrné dopravě poničen.

Stabilní radar by byl řešením, ovšem musí ho povolit obec s rozšířenou působností, tedy město Chrudim. „V umístění radaru na měření rychlosti a dodržování hmotnosti vozidel nevidím problém, pokud ho odsouhlasí Policie ČR a obec si ho zaplatí,“ řekl chrudimský starosta František Pilný.

Pořízení radaru by vyšlo Prosetín asi na 450 tisíc korun, ale monitoroval by pouze rychlost vozidel. Jejich váhu zaznamená další zařízení, které vyjde na milion korun. „Nyní je prioritní ten radar. Lidé se už opravdu bojí, ta auta projíždějí obcí třeba i v osm hodin večer. Silnice je poměrně úzká, ani chodník tam nejde vybudovat. Kdo má ložnici jeden a půl metru od silnice, je už opravdu zoufalý,“ pokračuje starosta. Situace dospěla až tak daleko, že hrozí občanská protestní akce.

Vedeni kamenolomu Zárubka , které je součástí společnosti SKANSKA, se hodlá finančně podílet na pořízení radaru. „Máme na tom v rámci dobrých vztahů velký zájem. Jsou řidiči, kteří mají v autě GPS a dispečer vidí, jak jedou rychle. Je to například zavedeno v dopravní firmě NIKA, kde si šoféři dávají velký pozor – dvakrát překročí rychlost a čeká je osobní postih,“ uvedl vedoucí provozu kamenolomu Zárubka Antonín Kvaček.

Kámen z lomu Zárubka vozí náklaďáky převážně na stavbu silnic D11 a R35, jde o 300 tisíc tun ročně. Kamenolom Zárubka má jako jediný v okolí železniční vlečku, ale ta je využívána pouze pro přepravu kolejového kameniva, jehož objem je 80 tisíc tun. Většina vytěženého kamene je tak přepravována nákladními auty. O tom, že by bylo vhodné přesunout zátěž na železnici, hovořil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický už v dubnu roku 2017. Už tehdy jednal se starosty Prosetína a okolních obcí, kteří si stěžovali na nadměrnou hlukovou a prašnou zátěž. „Návrh nyní počítá s 20 procenty železniční a 80 procenty silniční dopravy. Podle mého názoru by měl být poměr spíše opačný,“ sdělil před čtyřmi lety Martin Netolický.

O problémech obcí kvůli těžké dopravě na stavbu D35 jsme psali již zde:

Kamenolom Zárubka Cejřov by měl ukončit těžbu v závěru roku 2022, tedy by k žádným závratným změnám v dopravě nemuselo dojít. „Upřímně řečeno se obávám toho, zda bude tento termín platit. Silnice se staví a kámen bude potřeba víc a víc. Povolení k dobývání kamene sice příští rok končí, ale nikde není psáno, že je to definitivně,“ uzavřel Míchal Vychroň.

Jednání o pořízení radaru budou s městem Chrudim zahájeny v nejbližší době. Pozitivní je to, že v případě změření vysoké rychlosti lom podruhé auto nenaloží.Co se týče zavedení případného mýtného, vedení Pardubického kraje dosud na otázku Prosetínských neodpovědělo.