V loňském roce bylo tímto způsobem potrestáno jedenáct procent všech trestných činů. Svůj trest však vykonává pouhá polovina takto odsouzených.
„V současné době plní obecně prospěšné práce padesát až šedesát procent klientů. To číslo není příliš vysoké. Je to tak proto, že soudy často obecně prospěšné práce uloží i nevhodným osobám – řada z nich je trestána už poněkolikáté a o tento druh trestu ve většině případů nemají zájem,“ říká Eva Hošková z Probační a mediační služby, která na výkon obecně prospěšných prací dohlíží.

Handikap či lenost?

„Soudci také občas uloží obecně prospěšné práce handicapovaným osobám, které je vykonávat nemohou,“ dodala.
V současnosti se připravuje analýza pro ministerstvo spravedlnosti, která má být východiskem pro zlepšení celé situace.
Soud může v současné době uložit dospělému trest od padesáti do čtyř set hodin veřejně prospěšných prací.

Jen za lehčí činy

Mladiství mohou dostat maximálně dvě stě hodin. Tento alternativní trest bývá ukládán za lehčí trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.

Výhodou obecně prospěšných prací je, že člověku neberou jeho svobodu, a může tak i při výkonu trestu být ve styku s rodinou a přáteli. Nevypadne tak ze svého sociálního zázemí. Navíc po odpracování určených hodin se trest vymaže z trestního rejstříku, člověk má tedy větší šanci uplatnit se na trhu práce.