Zemědělci v Pardubickém kraji kontroverzní plošné trávení hrabošů pomocí jedu Stutox II použít nikde nemuseli. Na rozdíl od Moravy se tady hlodavci zatím nepřemnožili. Zemědělci se však zastávají svých tamních kolegů proti myslivcům a ochranářům, kteří prosadili zákaz jedu kvůli otravám divoké zvěře.

„Málo účinné zásahy proti hraboši polnímu na Moravě způsobí, že se v dohledné době dostane i na zbytek republiky. A to pak bude teprve ten správný tanec,“ řekl farmář a šéf Agrární komory Chrudim Jaroslav Kopista.

Celý dopis farmáře Kopisty si můžete přečíst ZDE.

Hysterická křeč

Podle něj se farmy na Moravě mohou kvůli hrabošovi dostat do existenčních potíží. Jenže odpůrci plošného trávení podle něj vyvolali „hysterickou názorovou křeč, která neodpovídá riziku“. Připomněl případ kůrovec, ke které podle farmářů boj o plošné používání jedu Stutox II směřuje.

Celá kauza vypukla, když rozhazování jedu na trávení přemnožených hrabošů Stutox II minulý týden povolilo Ministerstvo zemědělství. Po vlně kritiky povolení zúžilo na aplikaci do nor hlodavců.

Ministerstvo životního prostředí a ekologické organizace upozorňovaly na to, že plošná aplikace jedu může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. Zemědělci ale namítají, že vznikající kalamitě, která ohrožuje velkou část úrody, zamezí jen plošná aplikace.

Podle farmářů je plošné rozhazování Stutoxu II, který je přitom podle nich méně účinný než dříve používaný Stutox I, jedinou možností, jak zabránit kalamitě. Hraboši totiž mnohde takřka zlikvidovali letošní úrodu pšenice a hrozí, že se přesunou do cukrovky, kukuřice a brambor. Mnohde likvidují i ovocné stromy.

„Jsou zaznamenány i 0,2tunové výnosy u pšenice ozimé, přičemž dosavadní celorepublikový výnos pšenice ozimé je na úrovni 5,82 tuny z hektaru. Toto je naprostá katastrofa pro pěstitele v postižených oblastech. A není to nářek nad rozlitým mlékem, toto je docela vážné varování před vznikající společenskou paranoiou proti Stutoxu,“ poznamenal Kopista. K jeho slovům se přidali i další zemědělci.

Otrávení zajíci

Jenže proti nim se postavili ochranáři i myslivci. Včerejší případ Stutoxem otrávených desítek zajíců a bažantů na Brněnsku podle nich dokládá jejich obavy. Chtějí podat trestní oznámení na farmy, které jed použily.

S rozhazováním jedu nesouhlasí také ornitologové. Zemědělci by podle nich měli šíření hlodavců agrotechnickými postupy předcházet a ne až hasit vzniklé požáry. Hraboš podle nich nepůsobí jen negativně, ale také kypří půdu, takže může lépe zachycovat vodu, a vnáší do ní organickou hmotu.

„Zejména je pro nás nepochopitelné povolení aplikace Stutoxu v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl pro ČTK Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Pokud po pozření otrávených hlodavců zemřou dravci, bude se prý jejich populace obnovovat pomaleji než populace hrabošů. Aplikace jedu tak nakonec údajně paradoxně přispěje k většímu rozšíření hrabošů.

Zemědělci tvrdili, že otravy jiných zvířat nehrozí. To ale vyvrátily nynější případy z Brněnska.