I když se motoristé budou z obchvatu vracet zpět do města, mělo by to znamenat jistou úlevu. „Z vlastního centra Chrudimi by se měla vymístit veškerá kamionová doprava a část osobní dopravy. Trochu bude problém kolem nemocnice, ale jedna křižovatka byla přestavěna jako kruhový objezd a druhá jako dočasný kruhový objezd, aby ta doprava byla trochu plynulá," uvedl ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic Bohumil Veber.

„Splnil se nám sen, čekala jsem na to 30 let a 16. prosince jsem měla zakroužkované v kalendáři," říká nadšeně Ludmila Rokosová, která bydlí v Pardubické ulici, kudy denně projížděly tisíce aut a stály dlouhé fronty u kruhového objezdu.

Kdy bude hotovo?

Historie obchvatu
První myšlenky na vybudování obchvatu Chrudimi se objevily už v roce 1943. „Za Hitlera byly silniční stavby na poměrně vysoké úrovni a pražští inženýři tehdy přišli s tím, že by Chrudim potřebovala obchvat. Je velkým paradoxem, že už původní plán počítal s východní trasou, ve které byl nakonec i zrealizován," poznamenává znalec historie obchvatu inženýr Josef Kopečný.
Až do roku 2001, kdy byla schválena současná podoba obchvatu, totiž stále byla ve hře i západní trasa. Té však v cestě leželo několik prakticky nepřekonatelných překážek v podobě chrudimského letiště a slatiňanského hřebčína. Silnice by přeťala pastviny, které slouží slatiňanským koním jako výběh.
Následuje dlouhých 15 let, než je obchvat dokončen. Kolikrát však měl namále. Například v roce 2009 škrty na ministerstvu dopravy zcela zastavily připravovaný začátek stavby. Nespokojení Chrudimáci dokonce vyšli do ulic. Teprve v březnu roku 2013 je staveniště předáno majiteli a budování začíná.

Veškerá pozornost se nyní upírá na dokončení druhé části obchvatu kolem Slatiňan. Podle Bohumila Vebera je plánovaná trasa kratší a odhadem čtyřikrát levnější. „Práce budou trvat dvě stavební sezony. Máme zajištěné prostředky na přípravu, na vlastní stavbu se budou projednávat v rozpočtu pro rok 2017," doplnil Veber.

Jenže má to jeden velký háček. Druhá část obchvatu spadá do kategorie staveb, u kterých by se měl podle nového zákona zhotovit nový posudek vlivu na životní prostředí EIA. Česko čeká jednání s představiteli Evropské unie, aby zůstaly v platnosti staré posudky. Jinak by se zahájení dopravních staveb zdrželo v řádu let a stálo by mnoho miliard korun.

„Pevně věřím, že všechny překážky překonáme a bude plynule pokračovat příprava i druhé části obchvatu," uvedl premiér Bohuslav Sobotka, který se slavnostního otevření také zúčastnil.

Pokud vše půjde dobře, začne se stavět v roce 2017, aby o dva roky později bude hotovo. V současné době pokračují výkupy pozemků.

Vedlejší silnice

V dohodu s Bruselem věří také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který se v projevu obrátil na přítomného ministra dopravy Dana Ťoka: „Přál bych si, aby se vydávaly peníze nejen na hlavní stavby, ale i na navazující dopravní infrastrukturu. Silnice druhých a třetích tříd nejsou v dobrém stavu, ale obce i města je potřebují," řekl hejtman Netolický.

Jako příklad uvedl opravu Dašické ulice za 55 milionů korun uhrazených z regionálního operačního programu, která se nyní stala hlavním přivaděčem dopravy do Chrudimi.

Rovně to nepůjde

Motoristé se nyní musí připravit na velkou změnu. U Medlešic vyrostla zábrana zamezující jízdu rovně do Pardubické ulice. Od Pardubic tedy budou řidiči nově do Chrudimi najíždět po silnici v Dašické ulici, případně přes napojení obchvatu na silnici I/17 a dále přes kruhový objezd u obchodní zóny.

V opačném směru bude doprava na Pardubice vedena opět přes Dašickou ulici. Z Pardubické se do Pardubic řidiči dostanou silnicí II/324 přes Medlešice.

Toto omezení zmizí v průběhu příštího roku. „Máme projektovou dokumentaci na postavení mimoúrovňové křižovatky u Medlešic. Vznikne v průběhu příštího roku," dodává ředitel Bohumil Veber.