"Celkem se letos narodilo devět hříbat, z toho osm ve stádě běloušů v Kladrubech nad Labem," uvedl Jiří Machek, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Porody klisen budou pokračovat v dalších dnech a týdnech, v obou hřebčínech jich má být celkem osmdesát.

První slatiňanský hřebeček se narodil v sobotu kolem desáté hodiny večerní. Je zdravý a drží se stále u své mámy. Bývá obvyklé, že dostane od chovatelů přezdívku, která se lépe vyslovuje - třeba před třemi lety bylo jedno hříbě hned nazýváno Fanoušem, i když se jmenovalo Sacramoso Fanega XV-1. "V tuto chvíli je to Valentýn, i když se narodil o den dřív před svátkem zamilovaných. Uvidíme, zda mu to zůstane," řekla s úsměvem zootechnička Kateřina Neumannová.

Už nyní se dá podle určitých znaků určit, jaký z vraníka bude dospělý kůň. "Moc indicií zatím nemáme, ale už je jasné, že bude mohutný," potvrdil ředitel Jiří Machek. Mráz a sníh podle jeho slov hříbatům vůbec nevadí. "Nízké teploty jim naopak vyhovují," dodal ředitel.

Hřebeček se včera na nádvoří hřebčína radoval z pohybu na zasněžené ploše, ale stále se držel své mámě po boku. Teď zůstane v její péči šest nebo sedm měsíců a potom poputuje do "školky", tedy hříbárny. Ta se nachází v nedalekých Slavicích a malý vraník tam s ostatními hříbaty bude žít další tři roky.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem představuje jeden z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domov nejstaršího původního českého plemene koní - koně starokladrubského.

Chová přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách. V Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579–1918) byl hřebčín v Kladrubech nad Labem císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.